„To už se mi také stalo! Že jsem si někde přečetl své datum narození, ale místo narození druhého Martina, absolvovanou školu druhého Martina a k tomu nějako výstavu ode mě. Já bych se asi charakterizoval tím, že jsem spíš malíř. Absolvoval jsem i ateliér konceptuálních tendencí, takže je pro mě důležitý i nějaký koncept nebo práce s konceptem," říká Martin Velíšek mladší, který v současné době vystavuje v pražské Galerii Václava Špály.

I při této příležitosti se stalo, že vyšly texty, které kombinují obě osobnosti. „Mohl bych pogratulovat druhému Martinovi, že má výstavu ve Špálovce. Překvapilo mě, že Česká tisková kancelář vydá zprávu, ve které je tedy text k výstavě, ale celý začíná tím, že jsem sklářský výtvarník, člen skupiny Už jsme doma a autor ilustrací k Babičce. Text k výstavě jako by obemknuli textem, který se vztahuje k druhému Martinovi," dodává Velíšek mladší, který se narodil v roce 1968 v Aténách. On - jako druhý Velíšek - se na výtvarné scéně potýká s většími problémy.

Chaos v e-mailech

Martin Velíšek starší, ročník 1963, narozený v Duchcově, si vybojoval jinou pozici.
Je člen kapely Už jsme doma, sklář a ilustrátor, který také pracoval na výtvarné stránce obou dílů knihy Fimfárum.

„Já bych ani tak neřekl, že jde o problémy. Spíš z toho vzniká lehký chaos. Volají mi například lidé a říkají: člověče, ty máš vernisáž a ani jsi mě nepozval! A já na to odpovídám, že to bude asi dvojka-Velíšek," říká Martin Velíšek starší.

Jeho o pět let mladší kolega má na svých webových stránkách e-mailový kontakt, i to je pro něj často problematické.

„Často přijde e-mail, který je určený druhému Martinovi. Dříve jsem psal, že se omlouvám, že zklamu, ale že jsem jiný Martin Velíšek. Ale protože ty maily chodily třeba dvakrát do měsíce, tak jsem si vytvořil textový soubor, který mám na ploše a jmenuje se Nejsem Velíšek – to vždy jen zkopíruji, vložím a odešlu. Občas se ale stane, že lidé píšou zpět s tím, že to ví a že opravdu shání mě," vysvětluje Martin Velíšek mladší, který se už dříve rozhodl s touto zátěží ve stínu svého staršího jmenovce bojovat.

Lyžaři a Bruslařky

Mezi nejpopulárnější díla Velíška prvního totiž patří cyklus kreseb zvaný Lyžaři. „Říkal jsem si, že udělám cyklus Bruslařky – a jestli má Martin nahaté lyžaře, tak já budu mít nahaté bruslařky. Říkal jsem si, že to bude vtipné a zabere to, ale na internetu to teď je tak, že se Martin vedle lyžařů posunul k bruslařkám. Takže to vůbec nepomohlo," dodává Velíšek mladší.

Lyžaři Velíška staršího se dali do pohybu i jedním divadelním představením. „Je to ještě podpořené tím, že vzniklo divadelní představení Ty, který lyžuješ v Bílém divadle Ostrava. A ti to stále hrají. "Myslím, že tím se to ještě umocnilo a že to vzali bezvadně, protože je to poměrně unikát, když nazí chlapi lyžují na pódiu. Měl jsem výstavu v Plzni a k tomu mi na vernisáži hráli lyžaři. Tedy hráli... vystupovali. Na vernisáž vjeli nahatí a objeli okolo Bartoloměje. A teď si představte, jak lidé, kteří jeli okolo v tramvaji nevěřili svým očím," popisuje Martin Velíšek starší.

Společná výstava

„První výstava Bruslařek byla na Karlínském náměstí v galerii Litera. Říkal jsem si – přemluvím nějaké slečny, aby se na bruslích svlékly a projely se po Karlínském náměstí. Ale gratuluji tedy Martinovi, že má nahaté lyžaře, protože mně se bruslařky přemluvit nepodařilo," vzpomíná Velíšek mladší.

Oba umělci spolu ještě toto léto plánují společnou výstavu. Prý i kvůli ujasnění jejich nejasné situace. „Myslím, že bude někdy na přelomu léta a podzimu. Řekl bych, že v srpnu, definitivní jednání by mělo proběhnout někdy během 14 dnů. Ale nebude v Praze, mělo by to být v Dobrši na Šumavě," říká Martin Velíšek mladší.

Zuzana Filípková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít