Inspiraci hledám v přírodě. Možná proto zní mé nové písně jako soundtrack ze Lvího krále, říká Alvaro Soler

Mnoho jeho fanoušků španělsky neumí, textům nerozumí, přesto ale zvládnou hlasitě odzpívat klidně i hodinu dlouhý set. Zpěvák Alvaro Soler, který je jednou z nejvýraznějších tváří latin popové scény, se o tom bude moct znovu přesvědčit i v Česku, kde vystoupí na červencovém festivalu Colours of Ostrava. „Mám rád rozmanitost a rád lidi překvapuju,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál.

Rozhovor Ostrava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zpěvák Alvaro Soler na koncertě v Miláně z roku 2015

Miluju kontrasty, vedle radostných melodií klidně hodím něco velmi intimního a osobního, popisuje zpěvák (archivní foto) | Foto: Mairo Cinquetti | Zdroj: Alamy / Profimedia

Když jsme spolu mluvili naposledy, říkal jste, že byste rád udělal vícejazyčnou píseň, na které by se podílelo třeba deset umělců z různých zemí. Nevylučoval jste ani českou pasáž. Tak by mě zajímalo, jak je tenhle plán daleko?
Pořád to chci udělat. Jak jste si mohl všimnout, tak to ještě nevyšlo od té doby, co jsme spolu mluvili naposledy (smích). Ten nápad mě pořád baví, ale ještě na to nepřišel správný moment a správná píseň.

A máte alespoň představu, které interprety byste chtěl oslovit?
Ano i ne. Rád bych se pobavil s lidmi, které z jednotlivých zemí znám, a nechal si od nich poradit. Protože sám přirozeně nemůžu znát všechny umělce na světě. Ale rád bych zapojil spíš méně známé umělce. Aby to pro ně byla možnost, jak se ukázat nebo se proslavit.

Takže něco jako showcase, akorát v písni?
Vlastně ano, to je přesný popis. To by se mi líbilo. A možná na novém albu, které chystám, se nějaká taková píseň najde.

Na vícejazyčnou píseň jsem se ptal i kvůli vašim jazykovým dovednostem, které využíváte také mimo svou tvorbu. Vedle španělštiny mluvíte plynně anglicky, italsky nebo japonsky. Na vašem YouTube kanále jsem zaregistroval nový pořad Kitchen talk, ve kterém vedete krátké rozhovory v němčině a při tom vaříte. Je to jen záležitost tohoto pořadu nebo vaříte rád?
Miluju vaření. Moje máma je profesionální kuchařka a jeden díl jsem s ní natočil. Je to jediná epizoda, která je ve španělštině. Ale i babička vaří výborně, celá španělská část rodiny je v tomhle opravdu zručná.

A co rád vaříte? Nebo máte třeba jídlo, které ještě neumíte a chtěl byste se ho naučit?
Mojí silnou stránkou jsou ryby, pečená zelenina a zkrátka tyhle typicky španělské věci. Ale právě kvůli tomu jsem se letos o Vánocích snažil naučit něco, co ještě neumím. V Berlíně navíc byla zima, potřeboval jsem nějaké těžší jídlo. Tak jsem se vrhnul na guláš.

Pořídil jsem si na to speciální hrnec, který se může dát i do trouby. Dostal jsem se ke skvělému receptu a už to jelo. Dal jsem tam asi tunu cibule, maso, pak i červené zelí, které se v Německu během zimy hodně používá. A potom jsem ještě udělal Klöße, což je vlastně velký vařený nok. A musím se pochválit. Byl to dobrý guláš.

Minule jste mi v rozhovoru říkal, že vás velmi překvapilo, jak dobře zná české publikum vaše texty, přestože většina lidí tady španělsky nemluví a nerozumí. Festivalové publikum ale nebudou tvořit jen vaši fanoušci. Věříte přesto, že to na energii koncertu nic nezmění?
Máte pravdu, že festivalová vystoupení jsou hodně jiná, než když máte vlastní show. Tam všichni texty neumí, navíc budou čekat na Iggyho Popa a nebo jiné hvězdy, které mají jít po mně. Dřív jsem byl hrozně nervózní, když jsem viděl, jak lidé od pódia odcházejí pro jídlo a pití. Teď už tolik ne, protože vím, že se většinou zase vrátí.

Na každém festivalu se najdou lidi, kteří se jen chtějí pobavit, zatančit si a tak. A z našeho pódia podle mě jde docela dost zábavy, takže doufám, že to lidi přitáhne, přestože nás nemusí znát. Já se osobně moc těším, mám rád koncerty na velkých festivalech.

Hudba, kterou děláte, je obecně vnímaná jako vždy pozitivní, barevná, veselá atd. Víckrát jste ale v rozhovorech říkal, že se snažíte pracovat i s tématy, která můžou být vážnější nebo více osobní a nemusí to být nutně taneční hity. Je to i případ posledního singlu Dicen?
Je to tak. Myslím, že Dicen je pravým opakem toho, co si lidé o mé muzice většinou myslí. Miluju kontrasty. Jsou velkou součástí mě samotného. Takže vedle radostných melodií klidně hodím něco velmi intimního a osobního. Nemám s tím problém, mám rád rozmanitost a rád lidi překvapuju.

Už jste zmínil, že chystáte desku. Co se snažíte na ní snažíte otisknout nebo co zkrátka chcete mít v životě?
Čas s rodinou a přáteli je pro mě zásadní. Inspiraci hodně hledám v přírodě. Třeba teď jsem byl přes svátky v Dánsku a jejich moře v zimě nebo písečné duny mě naprosto uchvátily. Prostě pozoruju planetu takovou, jaká je. Možná proto zní většina mých nových písní jako soundtrack ze Lvího krále (smích).

Mám velké záchvaty epičnosti. Taky mě dost baví soundtrack z Tarzana, který napsal Phil Collins. Používá tam různé zvuky džungle, africké rytmy, texty jsou skvělé. Tohle bych taky chtěl udělat.

Josef Kaňka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme