Film se skládá z dvanácti mikropříběhů, nebo spíše několikaminutových situací, odehrávajících se v bytech jednoho domu. Partneři a partnerky se tu nacházejí v často dosti bizarních situacích, které snímek sleduje s načernalým humorem. Filmem jako režisér a scenárista debutuje herec Denis Šafařík.

Podivné hry se hrají

Bytové scénky jsou nenásilně propojené vnitřně i navenek. Mezi vnější patří to, že se všechny mikrosituace odehrávají v jediném domě a jde v nich takřka vždy o soužití partnerů, přátel, spolubydlících, mužů a žen.

Vnitřním pojítkem je motiv hříčky. Minimálně jedna z postav často hraje s tou druhou jakousi hru. Někdy pravidla hry znají oba zúčastnění, někdy ne. Mladá žena například předstírá poslech hádky za zdí. Jiná mluví s partnerem skrze básničku.

Mladík se vtěluje do kamarádova otce, aby společně vedli vykloubený „detraumatizační“ dialog. Anebo rovnou někdo svého partnera vodí za nos. Jako žena, která spolkne klíček od krabičky, kam uložila dopis. V příteli to totiž vzbudilo žárlivost a začíná se pít ocet a přemýšlet o skoku z okna…

Snad o každém povídkovém filmu lze říct, že kvalita příběhů je kolísavá. Mohli bychom to tedy tvrdit i v případě O malých věcech. Mikrosituace jsou ale tak natolik krátké, že pokud některé divákům nesednou, během pár minut jsou pryč a je třeba se zorientovávat v novém bizarním nastavení dalšího páru.

Zřetelnou předností filmu jsou herecké výkony. Postupně ve filmu vidíme Vandu Hybnerovou, Anitu Krausovou, Jana Nedbala, Oskara Hese, Beátu Kaňokovou, Terezu Hofovou, Jana Jankovského a další.

Šafařík vede řadu známých jmen mladší a střední generace pečlivě. Předložil jim scénář plný bizarností a ironického, načernalého humoru, ale režíruje civilně.

Bizár mezilidského soužití

V českém mainstreamu, kam O malých věcech přirozeně spadá, je to většinou naopak. Civilní, rádoby realistické situace a „vztahové sondy“ dovádějí k humorným pointám a požadované tragikomedii přehrávající herci a herečky, které tvůrci nutí napsané scénáře partnerských rozmíšek výrazně „legračně“ pointovat.

Limity debutové novinky jsou ovšem také zcela jasné. To, že se snímek odehrává v jednom domě, je sice jednotícím rámcem, ale zároveň interiéry ztrácejí schopnost jakkoli filmové postavy sociálně charakterizovat a dodat jim odraz nějaké další psychologické roviny.

Ve výsledku vidíme jeden světlý městský interiér za druhým, až to působí dojmem, že se vše odehrává v jednom bytě. Filmovým stylem, jaký mají třeba dialogové povídky Jima Jarmusche (Kafe a cigára), O malých věcech rozhodně nedisponuje. Ty také ale vznikaly po řadu let. V drobných detailech ale film aspoň občas ospravedlňuje, že není jen divadelním nebo rozhlasovým dialogem s obrazem.

Šafařík se představuje minimálně jako schopný scenárista a režisér s citem pro dialog a herce. Pokud bude schopný sklenout i větší příběh, budeme na něj zvědaví.

Snímek O malých věcech měl premiéru 15. června 2023.

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít