Kennedyho klan je v USA stále vlivný, pokusil se zastavit nový film Chappaquiddick
Mary Jo Kopechneová byla inteligentní a ambiciózní plavovláska, před půl stoletím obletovaná vlivným americkým politikem. Jakmile se ale kariéra Edwarda „Teda“ Kennedyho ocitla v ohrožení, začal o ní mluvit jako o blonďaté prostitutce. V kontextu kampaně MeToo by si dnes nejspíš Kopechneová vysloužila označení za jednu z prvních obětí mužské agrese.
Tak začíná týdeník Sunday Times své líčení jedné dávné tragédie, která se teď ale dostává znovu do povědomí. Pravdu o Tedu Kennedym se totiž nyní pokusili odhalit filmaři. A podle novin záhy zjistili, že současná kampaň proti zneužívání žen má své hranice.
Téměř padesát let po autonehodě se totiž Kennedyho klan pokusil zastavit film o smrti mladé dívky. Tu nechal bez pomoci v autě na dně řeky poslední člen vlivné rodiny. Zřítil se s ní z dřevěného mostu bez zábradlí na ostrově Chappaquiddick v létě 1969. Sám tehdy vyvázl, ale místo přivolání pomoci z místa uprchl.
K tragédii došlo po letní zahradní party, na kterou Kennedy a pět dalších ženatých mužů pozvalo šest nezadaných slečen. Všechny o rok dřív pracovaly v prezidentském týmu Roberta Kennedyho, jehož prezidentské ambice zastavila kulka atentátníka.
Tehdy sedmatřicetiletý Ted Kennedy nahlásil havárii až o deset hodin později. Nikdy nevysvětlil proč a neřekl ani, jak se on a osmadvacetiletá svobodná Kopechneová ocitli v jednom autě. Oficiálně ji měl vézt pozdě v noci na trajekt, jenomže most, přes který auto přejíždělo, není ve směru k přístavu. Oběť se navíc nacházela na zadním sedadle a v autě policie našla kabelku ještě jedné ženy. Nic z toho nebylo objasněno.
Sunday Times si všímají, že dívku s polskými kořeny teď v novém filmu Chappaquiddick hraje Kate Maraová, která přitom v seriálu Dům z karet ztvárnila mladou ambiciózní novinářku, zavražděnou demokratickým prezidentským kandidátem. A jejího vraha Franka Underwooda hrál Kevin Spacey, momentálně jeden z hlavních „úlovků“ kampaně MeToo.
„Měl jsem obavy, že už nebude chtít hrát další ženu zabitou senátorem,“ svěřuje se režisér snímku John Curran. Hlavní motivaci k natáčení mu prý poskytl úspěch Donalda Trumpa v prezidentských volbách. „Byl jsem znechucený tím, co se děje na pravé části politického spektra. Pak jsem si ale jako volič demokratů uvědomil, že já sám na vlastního kandidáta – v tomto případě Teda Kennedyho – odmítám pohlédnout kriticky a pravdivě,“ dodává tvůrce.
Jeho snímek mapuje cynické úsilí šesti poradců zachránit kariéru senátora, který snil o tom, že by se mohl stát prezidentem. „Ten příběh je 50 let starý, ale zarazilo mě, že je pro nás i dnes tabu. Právě to, jak málo se o něm chceme bavit, mě namotivovalo. Hněvalo mě, jak málo jde lidem o poznání pravdy,“ citují Currana Sunday Times.
Most, na kterém k nehodě došlo.
Angažovanost vlivných
Producent Byron Allen tvrdil v magazínu Variety, že uvedení filmu se snažilo zabránit „několik hodně vlivných osobností“. Do věci se vmísil i hollywoodský boss a senátor za stát Connecticut Chris Dodd, kdysi blízký Kennedyho přítel. Loni rezignoval na post ředitele Americké filmové asociace (MPAA), lobbistické skupiny zastřešující šest největších studií v továrně na sny.
Přitom film Chappaquiddick podle Sunday Timesů Kennedyho nijak neočerňuje. Líčí ho poměrně sympaticky a o poznání kritičtější je k jeho otci, hlavě klanu. Právě ten mu nařídil, že v roce 1972 musí kandidovat na prezidenta. Ted toho má ale na svých bedrech hodně, je zdrcený smrtí svých bratrů Johna v roce 1963 a Roberta v roce 1968.
„Současně je ale pravda, že to byl povrchní, slabošský a privilegovaný elitář,“ píše týdeník. Rozhodně mu víc záleželo na vlastní kariéře než na životě mladé dívky. Jeho první věta po nehodě zněla velmi bolestínsky: „Už nebudu prezident!“ Což se potvrdilo, ale i tak udělal velkou kariéru a byl senátorem až do své smrti na mozkový nádor v roce 2009.
Senátor Ted Kennedy.
Kladné recenze
Většina recenzentů film chválí jako vyvážený a faktograficky přesný. Režisér se nepustil ani na tenký let spekulací o sexuálním vztahu Teda s Mary Jo. Přesto se Kennedyova rodina postavila k dílu odmítavě. Bývalý autor projevů Teda Kennedyho Bob Shrum obvinil režiséra ze šíření konspiračních nesmyslů. „Poškodil jak oběť, tak pravdu,“ prohlásil.
Curran odpověděl, že mu na názorech Kennedyho klanu nezáleží, protože na události nelze nalézt nic, co by Teda ospravedlňovalo. A z Mary Jo Kopechneové nechtěl udělat jen epizodickou blondýnu. Chtěl ji ukázat, jaká prý byla – inteligentní, vzdělaná, ambiciózní mladá žena, která měla ke Kennedymu velmi blízko.
Za znepokojivé režisér považuje dodnes to, že zbývajících pět dívek z party nikdy nepromluvilo o tom, co věděly. Jedna z nich, Ester Newbergová, dokonce kontaktovala filmový štáb s žádostí, aby její jméno z filmu zmizelo.
„Je to stejné, jako kdyby všechny spolupracovnice hollywoodského magnáta Harveye Weinsteina trvaly na tom, že je nevinný,“ myslí si John Curran. Podle jeho mínění je to všechno tím, že Kennedyho klan zůstává na americké veřejné scéně nadále velmi vlivnou silou. „Svým způsobem jde o obdobu britské královské rodiny,“ podotýká týdeník Sunday Times.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách.
