Tři rozvlněné věže na Žižkově nebudou. ‚Možná se postaví jinde,‘ věří architekta Jiřičná
Návrh rozvlněných žižkovských věží vysokých až 100 metrů od mezinárodně uznávané architekty Evy Jiřičné se nelíbí komisařům UNESCO. Ve svém stanovisku požadují, aby nové stavby na místě někdejšího areálu Telecomu s 96 metrů vysokou telekomunikační věží nepřesahovaly okolní zástavbu. Mohou tak být vysoké maximálně 54 metry.
Podle Dušana Kunovského, majitele developerské společnosti Central Group, která areál vlastní, nejde požadavek UNESCO naplnit, proto se musí návrh celé lokality kompletně předělat.
Pracovat na tom má opět ateliér Evy Jiřičné a Petra Vágnera. Sama Jiřičná Radiožurnálu řekla, že rozvlněné žižkovské věže tak možná vyrostou jinde než v Praze.
Praha představila nové velké projekty. V plánu je například nová filharmonie nebo lávky přes Vltavu
Číst článek
„Osobně jsem zvyklá, že v České republice, když jde o nějaké povolení, můžeme očekávat všechno, takže stanoviskem UNESCO překvapena nejsem. Ale byla bych ráda, aby zaznělo, že UNESCO je organizace, která radí, srovnává problémy ve smyslu kultury, vzdělání, vědy. To je její účel, to má ve svém mottu. A podle svých stanov pověšených na internetu také chrání dědictví té které země a ochraňuje svobodu různých názorů,“ řekla Jiřičná Radiožurnálu.
„UNESCO má sjednocovat, nerozdělovat. Nejde mi o to, že nám zrušili nebo nezrušili věže, ale výsledek tohoto jednání se odehrál za zavřenými dveřmi, bez předešlé veřejné diskuse, a to chápu jako problém. Je to trošku jako v Menzelově filmu Ostře sledované vlaky – razítko od úředníka je nejdůležitější.“
Realizace jinde
Původní projekt developer představil před dvěma lety a počítal s tím, že na Žižkově vyroste zhruba 1000 bytů asi za šest miliard korun. Nejnižší z věží měla mít kolem 80 metrů, prostřední zhruba 90 metrů, nejvyšší neměla přesáhnout 100 metrů.
Na křižovatce ulic Olšanská a Jana Želivského má vzniknout park s vodní plochou a uměleckým dílem. V lokalitě budou také oproti původnímu návrhu nájemní byty.
Koncept rozvlněných věží s originální rozehranou architekturou a integrovanou zelení je podle Kunovského natolik zajímavý a unikátní, že se architektka a investor dohodli, že budou společně hledat jiné vhodné místo pro jeho realizaci.
„Je velice dobře možné, že se najde pro naše věže místo někde jinde, pokud ten návrh projde nějakou revizí, jinou interpretací, protože věže vznikly pro Žižkov – není to univerzální návrh, který sedne úplně všude,“ vysvětlila Eva Jiřičná v rozhovoru pro Radiožurnál.
‚Návrh nezohlednil problematické aspekty.‘ Hotel Intercontinental v Praze nebyl prohlášen památkou
Číst článek
Podle ní moderní architektura bude mít vždy své odpůrce i příznivce. „Můj tatínek mi mnohokrát vyprávěl o tom, jaká debata se vedla, když se stavěly věže svatovítské katedrály, kolik lidí bylo pro a kolik proti, vzpomeňte si, jaké bouřlivé diskuse probíhaly, když vznikal Tančící dům a jak to dopadlo s chobotnicí Jana Kaplického,“ připomněla světově uznávaná architektka.
„Všechny moderní budovy projdou tím, že je proti nim odpor, protože lidé neradi mění názory, tak to prostě je, a mnoho architektů to ví a tak s tímto vědomím i tvoříme. Člověk prostě musí s tímto předsudkem bojovat a snažit se lidi přesvědčovat, že moderní architektura patří k životu. A někdy vyhrajeme, někdy prohrajeme, takový je život.“
Architektku Jiřičnou proslavila především práce se sklem, kovem a betonem. Mezi její nejznámější stavby v Praze patří Oranžerie na Pražském hradě a hotel Josef na Starém Městě. Upravovala také interiéry Tančícího domu. V Londýně, kam po okupaci v srpnu 1968 emigrovala, navrhla například výstavní prostory muzea Victoria and Albert. Je nositelkou Řádu britského impéria, byla zvolena členkou Královské akademie umění a uvedena do Americké síně slávy.
