Hlavním důvodem bylo, že český ministerský předseda byl vůbec první západní politik, který spolu s premiéry Polska a Slovinska navštívil krátce po vypuknutí války Ukrajinu.

Jejich setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským se odehrávalo v době, kdy se ruské síly ještě snažily dobýt Kyjev.

Přehrát

00:00 / 00:00

Robert Schuster: Válka na Ukrajině změnila i pohled Německa na Česko

Po středoevropském trojlístku cestovali do Kyjeva i další premiéři nebo vysoce postavení politici.

Naopak německý kancléř Olaf Scholz od té chvíle neustále čelí nepříjemným otázkám, kdy se i on, jakožto zástupce klíčového státu Evropské unie, do Kyjeva vydá. Dosud byl v té věci hodně zdrženlivý a věděl proč: Pokud bylo ukrajinské vedení od zahájení ruské invaze z něčeho zklamáno, byl to postoj Berlína k požadavkům na dodávky zbraní.

Německo rovněž čelilo hodně sžíravé kritice za to, jak se za posledních dvacet let nechalo vodit ruským prezidentem Vladimirem Putinem za nos a bylo slepé k jeho imperiálním ambicím. Výtky přicházely z Pobaltí a ještě silněji z Polska. Česko bylo v tomto ohledu ústy svých oficiálních představitelů zdrženlivé.

Konstruktivní Česko i Slovensko

A tak mohlo kancléři Scholzovi možná udělat i docela dobře, že ho přijel navštívit právě Petr Fiala. Třeba to byl nakonec i jeden z důvodů, proč český premiér neodjížděl z Berlína s prázdnou.

S kancléřem Scholzem se dohodli, že namísto zbraní sovětské provenience, které Česko dodá na Ukrajinu, dostane naše armáda novější německé. Berlín také přislíbil Praze pomoc při zajištění dodávek ropy z jiných zdrojů, než jsou ruské.

To je velmi významný moment, který by mohl naznačit i změnu pohledu Berlína na střední Evropu. S naším regionem si totiž v Německu dlouho nevěděli rady.

Pokud se o něj zajímali, tak hlavně o Polsko, s nímž byly po pádu komunismu budovány velmi intenzívní kontakty. Jednak kvůli společné historií poznamenané druhou světovou válkou, z čehož v Berlíně odvozovali morální závazek být jeho advokátem a pomáhat mu.

Zároveň Polsko svou velikostí hrálo z pohledu Německa aspoň trochu ve stejné lize, a mohlo být tudíž potenciálním spojencem v rámci Evropské unie.

Po nástupu národních konzervativců z Práva a spravedlnosti ovšem vztahy zamrzly a kvůli přetrvávajícím sporům o polskou justiční reformu se nedokážou pohnout z místa. Stejný vývoj platí, možná v ještě daleko větší míře, i pro Maďarsko.

A tak si najednou začali v Berlíně všímat, že Visegrádskou čtyřku, která se stala v minulosti synonymem nejrůznějších problémů a negativních zpráv, tvoří kromě Polska a Maďarska ještě i Česko a Slovensko.

Jejich vlády vystupují v rámci svých možností konstruktivně, možné problémy se snaží řešit jednáním nikoli konfrontací. Pozornost, jaká jim je nejnověji věnována ze strany Německa, by tak mohla být příslibem do budoucna. Teď jde o to, aby vlády v Praze a Bratislavě v tomto trendu vydržely a nenechaly se třeba zlákat k protievropskému populismu. 

Autor je komentátor Lidových novin

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít