Návrat ztracených dětí z ruské opozice
V ruské opozici jsou dnes i lidé, kteří bývali ve vysokých oficiálních funkcích. Je to například někdejší premiér Michail Kasjanov nebo někdejší poslanci Dumy otec a syn Gudkovové. Také před čtyřmi lety zavražděný Boris Němcov byl v minulosti vicepremiérem ruské vlády. Směrem z oficiálních struktur do opozice se už ale téměř nikdo nepřesouvá. Zato se v opozičních kruzích živě reaguje na každý odchod viditelné postavy do náruče Kremlu.
Právě teď se v sítích probírá obrácení někdejší opoziční aktivistky, čtyřiatřicetileté Marie Baronovové, která začíná novou kariéru v hlásné troubě režimu, televizi Russia Today (RT).
Baronovová byla po protestech před sedmi lety obviněna z podněcování masových nepokojů, ale stíhání bylo zastaveno kvůli amnestii k 20. výročí ruské ústavy. V roce 2012 neúspěšně kandidovala do Koordinační rady ruské opozice.
V letech 2014 až 2017 vedla projekt pomoci politickým vězňům a jejich rodinám zřízený Michailem Chodorkovským a Alexejem Navalným. V roce 2016 neúspěšně kandidovala do Dumy jako nezávislá na kandidátce Chodorkovského Otevřeného Ruska, pak byla zvolena do rady této organizace a stanula v čele moskevské pobočky.
Režim může existovat ještě dlouho
S Navalným se však rozhádala a z Otevřeného Ruska v roce 2017 odešla. K nástupu do RT, kde má dělat šéfredaktorku charitativního projektu, dostala otázku, zda činnost této televize považuje za správnou věc. „Považuji za správné to, co dělají v oblasti, které se věnuji. Jinak jsem ruská patriotka, miluji svou vlast,“ řekla.
Ruské národovectví a odtažitý vztah k západním demokraciím má společný s dalším mladým člověkem, který ušel cestu z opozice do oficiálních struktur. Osmatřicetiletý novinář Oleg Kašin se stal v roce 2010 terčem atentátu a byl v ohrožení života. Tento fakt spolu s jeho mimořádnou pracovitostí v médiích a na sítích z něj udělal veřejně známou postavu.
Rusko schválilo tresty za zapojování dětí do demonstrací. ‚Je to kvůli mně,‘ napsal Navalnyj na twitter
Číst článek
V roce 2012 byl zvolen do Koordinační rady ruské opozice, která se však brzy rozpadla kvůli vnitřním neshodám. Kašin píše sloupky o ruském životě, ale kvůli rodinným okolnostem to dělá téměř výhradně ze zahraničí, nejdříve ze Švýcarska, nyní z Velké Británie.
Snaží se být ve svých postojích obojetný, kritizuje současnou moc, ale netají se ruským nacionalismem a nostalgií po sovětských dobách. Ačkoli má svůj pořad na neoficiální televizi Dožď, vystoupil nedávno jako host propagandistického pořadu státní televize Rossija 1.
Řekl tam, že Oleh Sencov, ukrajinský politický vězeň v Rusku, je nepřítelem ruských lidí. To je v souladu s jeho jiným výrokem: „Je hloupé popírat, že to není tak, že národy jsou si rovny. Jedny mají větší přínos, druhé menší a třetinu vůbec tvoří, s odpuštěním, Ukrajinci.“
Přestup Baronovové a Kašina podrobili kritice pouze Putinovi odhodlaní protivníci. Ostatně dějiny včetně ruských ukazují, že režim může existovat ještě dlouho a když se zhroutí, netěží z toho jeho reální odpůrci, ale jeho spolupracovníci.
Je vystoupení Slovenska z EU a NATO reálné?
Kamila Pešeková
Proč nemlčet k tomu, co se děje na Slovensku
Petr Honzejk
Francouzská reflexe covidové pandemie - politici selhali
Klára Notaro
‚Sedmadvacet písečků‘ ničí Evropskou unii
Lída Rakušanová