Gregorová přeskočila lídra kandidátky Marcela Kolaju, který se přitom účastnil všech předvolebních debat. Mikuláš Peksa mandát neobhájil. A nikdo další se už do Evropského parlamentu neprobojoval.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Pirátský výprask pokračuje. Je to reakce na setrvání v tolik nepopulární Fialově vládě?

Pro stranu je to bezesporu velký šok. Předseda Ivan Bartoš neskrýval své zklamání a Piráti si připisují další výrazný debakl. Ten největší zažili v roce 2021 během voleb do Poslanecké sněmovny.

Strana, která otevřeně komunikovala svou touhu získat dokonce křeslo předsedy vlády, si nakonec vydobyla pouhé čtyři poslance. A to proto, že na data a predikce orientovaní Piráti zcela podcenili kroužkování a na společné kandidátce se Starosty je voličstvo nechalo úplně propadnout.

Od té doby vztahy mezi Piráty a STAN viditelně ochladly. Do evropských voleb tak Piráti a STAN šli znovu sami za sebe. A ani jeden ze subjektů nedosáhl kýžených výsledků. Pro Piráty je to však v mnohém ještě horší než pro STAN. Stávají se oficiálně nejslabším a nejméně úspěšným projektem pětikoalice.

Zatímco v pravidelných národních výzkumech mezi voličstvem si Piráti špatně nevedou, většinou obsazují třetí nebo čtvrtou příčku, co se případné procentuální podpory týká, v reálné politice se jim tolik nedaří.

Chyběl pirátský drive

Ve vládě sice mají nějak výrazného Jana Lipavského, ale ten těží především z celkového vládního kurzu směrem k Ukrajině. Sílí však jeho kritika za liknavé postoje vůči izraelskému postupu v pásmu Gazy. Ivan Bartoš, předseda strany a ministr pro místní rozvoj, válčí o podobu zákona o bydlení.

Ten Česko potřebuje zcela akutně a Bartoš sám na něm vystavěl část své ministerské agendy. Jenže sedí ve vládě, jíž železnou rukou škrtů vládne Zbyněk Stanjura, od kterého nelze čekat žádnou větší podporu sociálně orientovaným zákonům. A přestože se k přijetí zákona o podpoře v bydlení zavázala celá vláda, vše se zpožďuje a výsledek je nejasný.

Další pirátské tváře jsou pak skoro neviditelné, možná až na nejmladší z pirátské poslanecké čtveřice, Kláru Kocmanovou, jež je velmi aktivní v zákonech týkajících se ochrany žen nebo dětí před domácím či sexualizovaným násilím. Je to ale zoufale málo.

Evropský výprask Pirátům znova uškodí. Už po volbách v roce 2021 ztratili svůj politický náboj, stali se jen stínem pravicových stran a účastí v jedné z nejméně populárních vlád v historii si škodí.

Evropské volby úplně podcenili: namísto podpory čelu kandidátky se významné pirátské tváře zasazovaly o zvolení Mikuláše Ferjenčíka, který dlouhodobě zajímá už jen hrstku svých blízkých. Přesto se rozhodl pro velmi egoistickou sólo akci.

V kampani straně chyběl dříve typický pirátský drive. Před stranou teď stojí mnoho otázek včetně té nejdůležitější: vyplatí se Pirátům, kteří jsou i ve sněmovně co do počtu nadbytečnou složkou vládní koalice, ve vládě setrvat? A pokud ano, za jakou cenu?

Autorka je publicistka a dokumentaristka

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít