V poločase koronaviru. Česko má z visegrádské čtyřky nejvíce obětí, ale více demokracie než Poláci a Maďaři

S blížícím se vyvrcholením Velikonoc se dostáváme do jakéhosi poločasu našeho souboje se zákeřným koronavirem. Uzavřeni ve svých domovech a svých národních hranicích jsme si s výjimkou těch největších koronavirových katastrof, jako je Itálie, Španělsko nebo USA, přestali do značné míry všímat toho, co se děje v našem okolí. Hlavně v dříve tak často zmiňované visegrádské čtyřce.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Maďarský premiér Viktor Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán | Zdroj: Fotobanka Profimedia

V rámci tohoto uskupení s námi srovnatelných států si Česká republika nevede dobře, když jak množství nakažených koronavirem, tak především počet úmrtí je v Česku na počet obyvatel mnohem vyšší než ve všech dalších visegrádských zemích.

Pro srovnání uveďme jen jeden fakt: zatímco Česko se svým vyspělejším zdravotnictvím hlásí už osmdesátku úmrtí na covid-19, Slovensko pouhé dvě. Ano, Slovensko je dvakrát menší, ale přesto.

Relativně dobře je na tom naopak Česko v počtu provedených testů, ale tam je velká otázka, co vše se do toho počítá, protože takzvané rychlotesty jsou velmi nespolehlivé.

Česko a Slovensko se od Polska a Maďarska ale liší také v tom, že přes téměř stejná, velmi tvrdá opatření v podobě omezení pohybu, zavření škol a obchodů či uzavření hranic pro osobní dopravu nebyla v Praze a Bratislavě pandemie zatím zneužita k politickým cílům.

Z hlediska našich svobod

To se bohužel nedá říci o Maďarsku a Polsku, kde se tamní, už před pandemií problematicky vládnoucí jednobarevné kabinety snaží krizi využít k ještě většímu utužení své moci. V Maďarsku v podobě bez omezení platného ústavního zákona o nouzovém stavu, který umožňuje vládě Viktora Orbána vládnout pomocí dekretů.

V Polsku se zase snaží tamní Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského uspořádat přes koronavirovou krizi prezidentské volby 10. května. Ve volbách je totiž velkým favoritem současný, Kaczyńskému poslušný prezident Andrzej Duda.

V poslední verzi, která byla Sejmem schválena v noci na úterý, se bude hlasovat po celém Polsku pouze korespondenčně. Ale když bude situace s koronavirem eskalovat, mohou být volby jen několik dní před hlasováním zrušeny pouhým rozhodnutím maršálka Sejmu, tedy Elzbiety Witekové z Práva a spravedlnosti.

Na volbách PiS zatím trvá i přes to, že podle průzkumů je 80 procent Poláků v této situaci proti jejich konání a nejsilnější opoziční kandidátka Małgorzata Kidawová-Błońská vyzvala k jejich bojkotu. A to proto, že není možné provádět v čase koronavirových zákazů skutečnou předvolební kampaň.

Z hlediska zdravotních dopadů máme sice my Češi v koronavirovém poločase nejen Slovákům, ale i Polákům a Maďarům jakoby co závidět, ale z hlediska našich svobod a dopadu důsledků epidemie na naši demokracii můžeme být zatím rádi za premiéra Andreje Babiše a jeho vládu hnutí ANO se sociálními demokraty.

Autor je komentátor Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme