Založení cestovky vyžaduje podle Jana Papeže jasný podnikatelský koncept
Už šestá česká cestovní kancelář vyhlásila letos bankrot. Tou poslední je zatím pražská Dolce Vita, která má momentálně v Tunisku přes 70 klientů a včera oznámila úpadek. Před ní zkrachovaly společnosti Asteri tour, Redgreentours, Filip, Globaltour a BG Travel. Ve všech případech šlo o malé firmy, často s krátkou historií.
Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže hrála při úpadku těchto kanceláří roli i nasycenost českého trhu.
„Vezměte si, že k 30. 6. bylo v Čechách 1406 cestovních kanceláří a přes 5000 cestovních agentur. Na tak malé území je to samozřejmě číslo, které je vysoké, a založit novou cestovní kancelář vyžaduje mít nějaký jasný podnikatelský koncept.“
„Tyto cestovní kanceláře vstoupily do konkurenčního souboje s ostatními v podstatě s velmi tradičním produktem a mohly soutěžit jenom cenou. A při tak nízkých maržích, které v cestovním ruchu jsou, ten byznysplán nevyšel,“ konstatoval Papež ve Světě o osmé.
O příčinách krachu cestovek mluvil ve Světě o osmé Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří
Cestovní ruch je přitom podle něj podnikání jako každé jiné; někdo v něm uspěje, někdo v něm neuspěje.
„A opakuji, je to velmi konkurenční prostředí. Vstoupit do něj musí být rozmyšleno a musí mít jasný koncept. Ty menší a střední cestovní kanceláře, které vznikají, vznikají zřejmě nahodile a pak to dopadá, jak to dopadlo u těchto,“ poznamenal.
Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje v souvislosti s krachy cestovních kanceláří novelu zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Podle Jana Papeže je novela potřeba už jenom z toho důvodu, že zákon určující pravidla hry pro cestovní ruch je z roku 1999. A od té doby se některé okolnosti změnily.
„Generálně se dá říct, že cestovní ruch patří mezi obory, který je z hlediska spotřebitele nejvíce ochráněn, protože spotřebitel o svoje peníze nepřijde a jeho cesta domů je zajištěna zákonem. Ta novela působí spíš v oblasti ochrany spotřebitele než nalinkování nějakých pravidel pro podnikatele, ale i tam jsou drobnosti, které stojí za to upravit,“ domnívá se Papež.
Jako příklad uvedl povinnost cestovek mít sjednané platné pojištění u pojišťoven bez možnosti alternativy v podobě třeba bankovní garance nebo jiného zajištění.
„To samozřejmě omezuje jejich kapitál a právě tak to kapitálové podhodnocení společností může v některých případech působit až na krach. Další věc je, aby lidé, kteří zkrachovali v cestovním ruchu, nemohli působit ani v managementu jiných společností. To znamená, aby nemohli stát za nastrčenými lidmi a tak dále. Těch drobností je několik, ale určitě jsou to významné věci,“ dodal Jan Papež.
