Zadlužené Řecko zatím další část peněz nedostane, ministři financí se nedohodli
Ministři financí členských zemí eurozóny se v pondělí nedokázali dohodnout na uvolnění další části finanční pomoci pro silně zadlužené Řecko. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem podle agentury Reuters uvedl, že mezinárodním věřitelům se nepodařilo dohodnout ani na opatřeních ke zmírnění dluhové zátěže Řecka.
Dohoda o zmírnění dluhové zátěže by měla umožnit, aby se do pomoci Řecku zapojil také Mezinárodní měnový fond. Ten tvrdí, že stávající podmínky programu, na kterých trvají evropští věřitelé, jsou pro Řecko nerealistické.
Řecký parlament schválil úspory. Klesnou důchody a porostou daně
Číst článek
Řecko nutně potřebuje peníze z úvěru do července, kdy má zaplatit splátku dluhu 7,3 miliardy eur, tedy asi 193,5 miliardy korun. Jinak by se země dostala do platební neschopnosti. Kvůli uvolnění dalších peněz ze záchranného programu řecký parlament minulý týden schválil další snížení penzí a zvýšení výdajů.
Jedním z důvodů, proč nebyla dohoda dokončena, je zřejmě neshoda mezi eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem o snížení dluhové zátěže pro Řecko.
Několik vlád členských zemí eurozóny, zvláště Německa, nechce vyplatit žádné nové peníze, dokud se Mezinárodní měnový fond nepřipojí k pomoci. Fond se zase nechce připojit, dokud se eurozóna jasně nevyjádří ke zmírnění dluhové zátěže pro Řecko. Mezinárodní měnový fond chce takové oddlužení, aby dluh země byl po ukončení záchranné pomoci v roce 2018 udržitelný.
Eurozóna v květnu 2016 slíbila, že prodlouží Řecku dobu splatnosti řeckého dluhu, o bližších detailech se však zatím nedohodla. Mezinárodní měnový fond však požaduje detailnější dohodu, což ministři eurozóny nyní odmítají a trvají na tom, že závěrečné rozhodnutí bude přijato po ukončení současného záchranného programu v polovině roku 2018.
Podle fondu je detailní dohoda nutná pro obnovu důvěry investorů v Řecko, jehož veřejný dluh je téměř dvojnásobkem výše hrubého domácího produktu a země se chce vrátit na finanční trhy.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a v rámci dvou záchranných programů dostalo od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu celkem 240 miliard eur, v přepočtu 6,5 bilionu korun. Aténám to ale, na rozdíl od ostatních zemí eurozóny zasažených dluhovou krizí, nepomohlo k zotavení z krize.
Předloni proto Řecko přistoupilo na dohodu o třetím záchranném programu v sumě 86 miliard eur. Od vypuknutí dluhové krize v roce 2010 se řecká ekonomika propadla už asi o čtvrtinu.
