Vstup do Unie je prý pro Chorvatsko ekonomicky výhodný
Chorvaté se podle předběžných výsledků včerejšího referenda vyslovili pro členství v Evropské unii. Vstup do Unie podpořilo 66 procent hlasujících, nízká volební účast ale naznačuje, že dlouhá jednání a dluhová krize Chorvaty unavily. Mnozí přesto věří, že členství v Unii bude přínosné pro ekonomiku země.
Evropa se sama potýká s řadou ekonomických problémů, proto se nabízí otázka, zda je integrace pro Chorvaty v tuto chvíli skutečně výhodná. Země ale nevstupuje přímo do eurozóny, připomíná ředitel Institutu evropské integrace na soukromé vysoké škole Newton College Jiří Malý, proto se nebude muset podílet na záchranných akcích.
„Jsou povinné pouze pro členské země, které mají euro, ostatní se jich mohou účastnit dobrovolně. Takže já si myslím, že v tuto chvíli Chorvatsko tím, že vstupuje pouze vlastně na ten jednotný vnitřní trh Evropské unie a do dalších společných politik, tak je to pro něj spíše výhodná operace,“ vysvětluje Malý.
Chorvatsko se potýká se státním dluhem ve výši 48 miliard eur. Všem unijním zemím se přitom nařizuje šetřit a přísnější mají být i sankce Evropské unie vůči zemím, které úspor ve veřejných financích nedosáhnou.
Jiří Malý z Newton College hodnotí ekonomické výhody vstupu Chorvatska do Evropské unie
Nejedná se ale o neřešitelný problém, myslí si Malý, a bude především záležet, jak se k situaci postaví chorvatská vláda. Nové členské země se pak prý také posuzují přísněji.
„Když Česká republika vstupovala do Evropské unie, tak jsme měli také vysoký deficit veřejných financí a ta pravidla nás přece jenom donutila alespoň částečně ho snížit. Takže já si myslím, že i na Chorvatsko to bude mít poněkud ukázňující vliv,“ říká.
V Chorvatsku je také 17procentní nezaměstnanost, volnému pohybu za prací v rámci Evropské unie ovšem budou bránit přechodná období.
Chorvaté si v referendu odhlasovali vstup do EU
Číst článek
„Na druhou stranu pokud tam bude nějaký dodatečný vliv na růst hrubého domácího produktu pro Chorvatsko, tak nějaká nová pracovní místa se vytvoří. I třeba v Polsku nebo na Slovensku po vstupu do Evropské unie jejich vysoká míra nezaměstnanosti mírně klesla,“ uvažuje Malý.
Rozšiřování společného ekonomického prostoru ale podle něj má své hranice. Evropská unie by se tak mohla do budoucna rozšířit už jen o malé země na Balkáně nebo o země Evropského sdružení volného obchodu, pokud by měly zájem. Unie ale prý rozhodně nemá finanční prostředky na začlenění Turecka, dodává Malý.
