V důsledku rozmarů klimatu je nižší úroda. Ceny kukuřice i pšenice rostou
Kukuřice, pšenice, rýže. Na dostatek těchto základních plodin spoléhají obyvatelé celé planety. Aktuální vlna suchého a horkého počasí od Spojených států přes jižní a východní Evropu až po ruskou Sibiř ale žene jejich ceny na světových trzích nahoru. Dopady slabší úrody jsou v jednotlivých regionech dost odlišné.
V oblasti afrického Sahelu nebo v Somálsku mohou vysoké ceny potravních komodit prohloubit dlouhodobou potravinovou krizi. Naproti tomu v bohatší části světa důsledky nepříznivého počasí zatím prakticky nepociťujeme.
„Zatím se zdražování obilnin a olejnin na světových trzích neprojevuje na cenách v České republice, protože tady funguje určité zpoždění. To je v průměru 3-4 měsíční. Takže pokud pšenice začala zdražovat počátkem června, tak růst cen v českých obchodech můžeme očekávat začátkem září a hlavně v tom září,“ předpovídá analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak.
Současné sucho rychle ničí úrodu na polích v jihovýchodní Evropě, na Ukrajině, v Rusku, Indii, Austrálii a především pak v USA, kde ceny pšenice i kukuřice vyšplhaly za poslední 2 měsíce kvůli extrémnímu suchu o desítky procent.
Jaký dopad budou mít rozmatu klimatu naší planety na ceny základních potravin, zjišťoval redaktor ČRo Jan Prokeš
Globální situace ale prý ještě není tak vážná jako třeba loni, myslí si Dagmar Prášková, expertka společnosti Glopolis na potravinové problémy lidstva, která očekává zdražování jídla v ČR v důsledku slabší úrody až na přelomu roku.
„Zaznamenali jsme za posledních pět let dvě celosvětové potravinové krize. Jedna byla v letech 2007-8 a další na začátku minulého roku,“ vysvětluje Dagmar Prášková a dodává, že jednak probíhaly hladové nepokoje, protože kdykoliv se zvyšuje cena potravin, tak je větší procento lidí upadajících do chudoby.
„V roce 2007-8 to nejvíc zasáhlo západní Afriku, částečně Mexiko, sever Jižní Ameriky, Srí Lanku. V minulém roce to určitě mělo vliv i na události v arabském světě. Například v Egyptě byl dotován chleba a vláda řekla, že tyto dotace ukončí. A krom toho, že lidé se báli, že budou růst ceny potravin, byli ještě nespokojení s politickou situací, a tak to skončilo, jak to skončilo,“ upřesňuje Dagmar Prášková.
Také podle Borise Tomčiaka je evidentní, že hladové bouře hrozí hlavně tam, kde jídlo představuje hlavní položku spotřebního koše. Zpravidla by ale mělo jít o krátkodobější otřesy.
„Tyto země jsou velmi citlivé na růst cen potravin a samozřejmě zvyšující se ceny kukuřice či pšenice ženou i tady ceny jídla vysoko. To může vyvolat nepokoje. U potravinářských komodit pracujeme s určitými cykly. Například u olejnin a obilnin je to jednoletý cyklus. Když jeden rok roste výrazně cena, tak následující sezónu farmáři osejí větší plochu,“ popisuje dopady Boris Tomčiak a dodává, že tímto opatřením se většinou zvýší produkce a cena opět poklesne.
Světové ceny kukuřice znovu atakují historický rekord. Ve Spojených státech, největším světovém vývozci obilnin, se přesto dnes očekává zdražení potravin o pouhé jednotky procent. V USA mají domácí ztráty kompenzovat latinskoamerické země nebo Kanada, v Evropě pak Francie či Německo.
Komplikovanou propojenost globálního trhu s potravinovými komoditami vyzdvihuje i Dana Prášková: „Egypt dováží 90 procent pšenice. Saúdská Arábie řekla, že od roku 2016 už nebude pšenici vůbec pěstovat a že ji bude jenom dovážet. To znamená státy, které mají problémy s půdou a nemají vodní zdroje. Egypt už je určitě dneska nesamostatný, co se týče produkce potravin.“
Nejen klima, ale i spekulace
Výrazně navíc mohou cenami potravin hýbat burzovní spekulace, tedy rozhodnutí investorů přímo nezapojených do produkce potravin.
„Pokud spekuluje banka, které jde akorát o zisk, tak samozřejmě ten vliv má pak obrovský. Například jednou jeden investor skoupil loď plnou kakaa nebo kakaových bobů a v tu chvíli stoupla cena čokolády na světových trzích,“ dokládá na příkladu Dagmar Prášková.
Podle analytičky Glopolisu je třeba uvažovat také o příčinách stále častějších výkyvů počasí, které ochromují stabilitu globálního systému produkce potravin.
„Myslím že tady je ten vliv klimatické změny naprosto jasně viditelný. To, že je někde sucho, jinde záplavy, se stává relativně pravidelně. Nicméně ta pravidelnost zkrátila teď tu dobu, po kterou se objevovala. Dříve travala sucha v Africe jednou za deset let, dnes jednou za dva, tři roky. A to vidíme sami i v ČR, že jsme nikdy neměli tolik povodní a teď máme povodeň každé dva roky,“ uzavírá Dagmar Prášková.
