V Česku je nejméně čtvrtina zaměstnanců ze zemí mimo EU překvalifikovaná
Koupili jste si ráno housky od prodavačky, která vás pozdravila s přízvukem? Možná je to ukrajinská doktorka filozofie. Čistič koberců je možná vietnamský houslový virtuóz a pizzu rozváží třeba arabský lékař. Fenomén překvalifikovaných přistěhovalců narůstá stejně s tím, jak se zvyšují počty nových příchozích.
„Výše zmíněné příklady jsou trošku extrémní, nicméně nevylučuji, že tato situace může nastat. Náš výzkum ukazuje, že vzdělanostní struktura migrantů v Česku je poměrně podobná vzdělanostní struktuře populace v České republice. Ovšem struktura pracovních příležitostí je taková, že poptávka po zahraniční pracovní síle je především v méně placených a prestižních pozicích,“ říká socioložka Yana Leontiyeva ze Sociologického ústavu AV ČR, která se podílela na výzkumu mezi přistěhovalci.
O vzdělání cizinců v ČR mluvila na Rádiu Česko socioložka Yana Leontiyeva ze Sociologického ústavu AV ČR
„Pětina výzkumného souboru se ukázala jako taková, která má přebytečné vzdělání, nebo větší vzdělání než drtivá část občanů České republiky, kteří pracují ve stejných zaměstnáních. Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí je toto procento dokonce vyšší, protože tam je evidován jednak požadavek zaměstnavatele, jednak reálně dosažené vzdělání,“ uvadí Yana Leontiyeva a pokračuje:
„Donedávna to nebylo nijak ověřováno předložením diplomu, nicméně podle statistik podíl překvalifikovaných cizinců je 25 procent.“
Ke konci září 2012 bylo v České republice registrováno kolem 439 tisíc cizích státních příslušníků, přičemž více než 60 procent těchto cizinců pochází ze zemí mimo EU.
Nejpočetnější skupinou cizinců jsou občané Ukrajiny. Těch je v ČR v současnosti okolo 115 tisíc. Následují občané Vietnamu, kterých je zhruba 58 tisíc. Občanů Ruské federace je v Česku 34 tisíc. Další jsou občané Moldávie a Mongolska.
Cizinci ze zemí mimo EU pracují v Česku nejčastěji v průmyslu a ve službách. Většinou se jedná o nekvalifikované a pomocné práce.
„Riziko překvalifikovanosti se časem stráveným v České republice příliš nesnižuje. I po letech, kdy předpokládáme, že se cizinec naučí jazyk, v podřadné práci uvízne. Procento neshody mezi dosaženým vzděláním a zaměstnáním je i po letech výrazné,“ dodává Yana Leontiyeva.
