Až 35 tisíc korun za fůru. Uhlí je stále dražší, naopak ceny ekopaliv i dřeva výrazně klesají
Za metrák uhlí lidé zaplatí přes 700 korun, to je asi o 300 korun víc než před dvěma lety. Cena komodity na trhu stále roste. Také kvůli teplému podzimu je o ni na začátku topné sezony malý zájem.
Například do velkoskladu v Kájově na Českokrumlovsku přijíždí jen pár zákazníků denně. Jedním z nich je Radek Frídl, který uhlí nakládá na přívěs osobního vozu. „Beru jednu káru na topení doma v kotli. Když je takhle tepleji, tak to vydrží asi měsíc. Cena je vyšší, ale když dneska máte topit elektřinou, tak je to ještě dražší,“ říká.
Radek Frídl patří mezi několik málo zákazníků, kteří pro uhlí přijeli. Podle vedoucího skladu Davida Cimla byla loni touto dobou situace odlišná. „Minulý rok nikdo nevěděl, co bude. Ceny energií šly strašně nahoru, tak lidé nakupovali, co mohli. Teď se to trochu srovnalo a zájem o uhlí je nižší,“ popisuje.
Zatímco ceny elektřiny nebo plynu klesly, u uhlí rostou každoročně asi o patnáct procent bez ohledu na prodané množství. „Fůra kdysi stávala do dvaceti tisíc, dneska je to třicet až pětatřicet tisíc. Je to znát, je to drahé,“ potvrzuje David Ciml.
Obrovskou poptávku měli loni na podzim prodejci ekopaliv z biomasy. Také o ně je kvůli teplému počasí zájem nižší, a to i navzdory výraznému poklesu cen. „Před rokem jsme měli u dřevěných briket špičkovou cenu až 12 900 korun za tunu, letos se pohybujeme mezi 8500 a 8900 za tunu,“ uvádí David Kahánek, jednatel firmy vyrábějící dřevěné brikety a pelety ve Větřní na Českokrumlovsku.
Pokles cen ekopaliv jde podle něj ruku v ruce s cenou dřeva, která od ledna začala strmě klesat. Vliv ale mají i další faktory. „Energie šly dolů, stabilizovaly se ceny náhradních dílů, takový ten spotřební materiál, který potřebujete do výrobní linky, takže celkově jdou náklady dolů,“ dodává.
Přestože se mnozí lidé předzásobili už v minulé topné sezoně, prodejci paliv očekávají, že s prvním výraznějším ochlazením se zákazníci opět ve velkém vrátí.