Švýcarsko posiluje opatření, která mají vést ke snížení kurzu franku
Švýcarská centrální banka řeší problém. Národní měna se v době nejistoty, kolem eura i dolaru, stává světovou rezervní měnou. A to není pro alpskou konfederaci právě výhodná pozice.
Frank získává na síle a ústřední banka posiluje opatření, která mají vést ke snížení jeho kurzu. Posílení měny je podle ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše spojené s určitými výhodami:
„Švýcaři se mohou v zahraničí poměrně lehce zadlužit a půjčovat si v domácí měně, to většina cizích zemí nedokáže. Ale v době, kdy je v krizi euro a dolar, a švýcarský frank poměrně silně posiluje, je hodně nevýhodné pro švýcarské exportéry čelit vzrůstajícím nákladům a klesajícím tržbám ze zahraničí.“
Investoři marně hledají alternativu mimo euro a dolar, které v tuto chvíli tvoří dohromady skoro 90 procent devizových rezerv centrálních bank.
„Jakékoli alternativy jsou příliš malé na to, aby se do nich dalo převést nějaké větší bohatství, proto například zlato nebo švýcarský frank, což je relativně malý trh oproti euru nebo dolaru, ve chvíli, kdy se jenom zlomek toho bohatství, co je uložený v devizových rezervách – eurových nebo dolarových přesouvá, tak to pociťuje poměrně agresivně a zdá se v tu chvíli, že ta měna je naprosto odtržená od domácích fundamentů a posiluje hlava nehlava,“ vysvětluje Bureš.
Švýcarská ekonomika má dobré fundamenty. Je to ekonomika s nízkým veřejným i zahraničním dluhem. Vykazuje setrvalé a vysoké přebytky běžného účtu platební bilance.
„Problémem je, že tempo posilování není úplně opodstatnitelné přímo domácími fundamenty a může to domácí exportéry poškodit,“ říká Bureš.
Pokud by aktuální intervence Švýcarské národní banky nezabraly, pak banka nemá podle Bureše příliš mnoho šancí, jak tržní vývoj zvrátit:
„Pokud by se skutečně nerozhodla tisknout nové franky a zaplavovat jimi trh. Myslím si ale, že tato politika má svá omezení. Druhou možností by bylo vyhlásit určitou vazbu na euro nebo přejít na režim fixního měnového kurzu vůči euru, ale to by současně znamenalo to, že se Švýcaři současně vzdají své měnové suverenity nebo alespoň části suverenity v měnové politice, ale myslím si, že tak daleko situace nedospěla, aby Švýcaři o něčem podobném uvažovali.“