Stavební spoření se může státu hodit, bez podpory se ale nejspíš zhroutí, varuje bankéř Juchelka
Velkým bankám se nelíbí záměr vlády zrušit podporu stavebního spoření. Ta by mohla ve státním rozpočtu ušetřit přes čtyři miliardy korun ročně. Podle šéfa Komerční banky Jana Juchelky ale stavební spoření stále plní svůj účel. „Pokud tato mohutná, přibližně 340miliardová základna depozit nebude tak stabilní, jako doposud byla, tak se může celý ten systém zhroutit do sebe,“ řekl v podcastu Peníze a vliv.
Jan Juchelka také vysvětluje, co se stane s vysokými úroky vkladů klientů, pokud Česká národní banka začne už letos snižovat sazby. „Jsme velmi svázaní regulací, nicméně v oblasti obsluhy klientů zuří vysoká konkurence, takže uvidíme, kdo zareaguje první. Ti ostatní se obvykle rychle přidají,“ říká pro Český rozhlas šéf Komerční banky.
25:10
Armagedon se v ekonomice nekoná, nevidíme problémy firem splácet úvěry, říká Jan Juchelka
Číst článek
Bankovní sektor hodně znejistěl po pádu amerických bank a poté, co švýcarskou Credit Suisse převzala jiná velká banka. Existuje podle vás riziko, že nervozita bude pokračovat a že by se mohla přelít i do Česka?
Před několika dny jsme slyšeli a četli prohlášení České národní banky (ČNB) ústy viceguvernéra Jana Fraita, který deklaroval a prezentoval jak kapitálovou, tak likviditní sílu českého bankovního sektoru. Ten je jeden z nejlépe kapitalizovaných a jeden z nejlikvidnějších v Evropě. Co se týče krachů bank v Americe, tak tam to byly spíše malé, středně velké, regionální anebo jinak úzce zaměřené banky.
Tak Silicon Valley bank asi nebyla úplně regionální banka. Byla ale úzce zaměřená na investice do start-upů…
A byla úzce zaměřená na to, že od těch stejných start-upů a jejich investorů vybírala depozita, takže její depozitní část bilance byla hodně volatilní. Peníze šly relativně rychle dovnitř, do bank obecně. V Americe to bylo v průběhu covidových let až 5,2 bilionu dolarů. A do těch menších, středně velkých a takto úzce zaměřených šla nepoměrně vyšší část, než by bylo za normálních okolností běžné.
Nicméně problémy odstartovaly i s tím, jak začala americká centrální banka zvedat úrokové sazby. Jak to změnilo situaci na trhu?
To se týká té druhé části bilance. Toho, jak Silicon Valley bank nakládala s těmito depozity. Ona kromě financování start-upů a technologických firem, které samotné byly vystaveny volatilnímu pohybu cen, nakupovala dlouhodobé cenné papíry a nezajišťovala se pro případ, že bude potřebovat mít likviditu k dispozici.
25:12
České banky jsou zdravé. Krize se obávat nemusíme, tvrdí bývalý viceguvernér ČNB
Číst článek
Na českém trhu není žádná banka, která by se mohla dostat do podobných problémů, protože funguje podobně jako ty americké banky?
V Česku takto úzce zaměřené banky v množině relevantních bank neexistují. Spolehl bych se na toho, kdo má největší přehled o tom, co se v českém bankovnictví děje, a to je regulátor, Česká národní banka. Odkázal bych opět na prohlášení pana viceguvernéra Fraita.
Nejlepší v Evropě
Když se podíváme na švýcarskou Credit Suisse, tak ta byla delší dobu ve ztrátě a pak ji dorazil prodej jejích velmi rizikových dluhopisů. Obchodují banky s takovými druhy dluhopisů i u nás?
Credit Suisse byla střednědobě v takových prazvláštních situacích, kdy byla stíhána skandály, členové managementu se nechali navzájem sledovat soukromými očky, utrpěla velké ztráty při krachu společnosti Greensill, kde byla téměř jediným dodavatelem zdrojů, a totéž se jí stalo při krachu společnosti Archegos. Odliv depozit z Credit Suisse probíhal relativně dlouhou dobu. Je to z definice jiný příběh než příběh těch amerických bank. Má svá specifika a byl to individuální problém jedné banky.
ČNB ujišťuje, že banky v Česku jsou dobře kapitálově vybavené. Víme ale, že nějaká psychologická záležitost, pocit, že se děje něco strašného, může spustit určitou paniku. Jsou české banky odolné i proti panice, třeba kdyby se opravdu nějaká banka dostala do problémů?
Jsem rád, že se na to ptáte jako na hypotetický příklad, byť jsme tady v roce 2022 zažili krach středně velké banky Sberbank ČR. A možná si vzpomenete, jak rychle banky prostřednictvím garančního systému finančních trhů zajistily výplatu jejích střadatelů, jejích klientů a na relativně rychlý prodej těch zbytků, co po Sberbank ČR zbyly.
A neukazuje právě příklad Sberbank, že když se spustí panika, že to ani relativně dobře vybavená banka nevydrží?
Já bych se nerad pouštěl na pole spekulací a držel bych se toho, že likviditní pozice a kapitálová pozice českých bank je nejlepší v Evropě. A když se podíváte na jeden důležitý ukazatel, a to je kolik z depozit, které banky spravují, jsou použity pro financování české ekonomiky, tak napříč trhem, možná až na malé výjimky, je tento poměr nižší. To znamená, že je méně poskytnutých úvěrů, než je vybraných depozit.
A současně na druhý ukazatel, který se jmenuje liquidity coverage ratio (LCR), tak ten mají české banky v hodnotách 165 až 200 procent, zatímco regulátor vyžaduje jen 100 procent. Takže opravdu na tomto poli není místo pro spekulace.
24:13
V Česku bují kyberútoky na bankovní účty. FAÚ podal loni rekordní počet trestních oznámení
Číst článek
Jak jako bankéř hodnotíte ekonomickou situaci v Česku? Loni panovaly i mezi bankami velké obavy, že energetická krize a vysoká inflace zchladí ekonomiku, což se promítne do schopnosti lidí a firem splácet úvěry. Zatím to ale vypadá, že ta situace tak špatná není. Jaké tedy vidíte dopady na vaše klienty?
Před pár týdny jsme prezentovali výsledky za rok 2022 a z nich bylo zřetelné, že tu byla velká kontradikce mezi tím, že začala válka, že hrozil nedostatek energií a došlo k silnému nárůstu jejich cen, a tím, jak se na druhou stranu domácnosti a firmy vrátily zpátky k obvyklému ekonomickému rytmu. Roky 2020 a 2021 byly pod dekou protiepidemických opatření a ekonomicky se vlastně nežilo. Nechodili jsme do kina, do divadla, do restaurací, necestovali jsme a tak dále.
Teď bylo vidět, že v roce 2022 například o desítky procent rostly počty transakcí přes platební karty. Bylo vidět, že se vrací zpátky do normálu jednotlivé dodavatelské řetězce. A na konci roku bylo sečteno, že banky vykázaly velmi nízký náklad na riziko. Přeloženo do lidského jazyka to znamená, že nezažívají žádný velký problém se schopností jejich klientů splácet své úvěry. Navíc HDP v České republice v nízkých jednotkách procent rostl.
Rok 2023 je znovu, chce se mi říct tradičně, v prvním čtvrtletí zmítán nějakou mírou nejistoty, ale vypadá to, že HDP v Česku poroste někde mezi 0,5 až jedním procentem.
Prognózy ČNB a ministerstva financí říkají, že HDP bude klesat za celý rok o 0,3 % až o 0,5 procent. To jste takový optimista?
Dobře, můžeme ten interval rozšířit, naši makroekonomové říkají, že to bude plus 0,8 procenta. Říkejme tomu nula s tím, že nějaký armagedon v české ekonomice se nekoná. Jsme svědky toho, že čeští exportéři si našli svou cestu odbytu pro své výrobky a služby tak, jak byli zvyklí. Může je trápit silná koruna a zvýšený náklad na financování, protože úrokové míry jsou výše, než tomu bylo v předchozích letech, nicméně je to situace, která se nedá nazývat permanentní nebo drastickou krizí.
Dvousečný meč
Když jste zmínil úrokové sazby, co říkáte na jejich výši? Část ekonomů říká, že ČNB selhala, protože měla pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Část říká, že by to zničilo ekonomiku. K jaké straně se přikláníte vy?
Banky jsou regulovanými subjekty. Rád bych měl tu volnost vyjádření jako akademičtí pracovníci nebo nezávislí ekonomové, nicméně banky hrají na hřišti, které určuje ČNB. ČNB určí, jak velké to hřiště je, kolik hráčů na něm bude hrát, jak se definuje gól nebo bod, a na hřiště postaví rozhodčího.
Banky se tomu musí přizpůsobit. To znamená, že my do svého podnikání vnášíme úrokovou míru určenou ČNB a s ní odvislé tržní úrokové míry jako vstupy a přizpůsobujeme tomu svoje podnikání. Samozřejmě že to musíme dělat zodpovědně a že to musíme dělat tak, abychom dosahovali udržitelného zisku.
Chtěl bych jen varovat před tím relativně zjednodušeným narativem, že vyšší úrokové míry znamenají pouze požehnání pro banky, protože například v Americe Silicon Valley Bank s prominutím dojela na to, že FED začal zvedat úrokové míry. Je to dvousečný meč.
Jasně. Ale vy jste na to nedojeli. Naopak Komerční banka loni meziročně zvýšila zisk skoro o 40 procent a velká část toho je daná právě vyššími úrokovými sazbami. Je to tak?
Vloni jsme zvýšili zisk asi o 36 procent a to bylo dáno několika aspekty. Ten první už jsem pojmenoval, je to ta zvýšená ekonomická činnost domácností a firem a velmi nízkého nákladu na riziko. Vedle toho samozřejmě pro tu depozitní část z pohledu banky hrála do velmi omezené míry pozitivní roli i úroková míra. Nicméně všimněte si, prosím, že jsme velmi rychle zareagovali jako trh a regenerujeme. To znamená, že na těch depozitech platíme daleko vyšší úroky, než tomu bylo.
25:57
Pavel Tykač: Budeme víc obchodovat a danit v zahraničí. V Monetě bych chtěl 20 procent
Číst článek
A vracíte dostatečně svoji výhodu klientům? Protože dost dlouhou dobu se i na spořicích účtech držely sazby kolem pěti procent a to jen do určité výše vkladů. Nemohli jste třeba lidem dát víc?
Tady jsem si připravil přehled našich produktů. A máme termínovaný vklad kombinovaný s investicemi, který je honorován sedmi procenty. Máme termínovaný vklad na tři měsíce honorovaný šesti procenty, na 12 měsíců pěti a půl procenty bez podmínek a tak dále.
Ale není podmínkou, že když chce klient u vás získat sedmiprocentní úrok, tak musí zároveň investovat do nějakého z vašich produktů, přičemž u těch investic žádné garantované úroky nejsou?
Bankovní podnikání spočívá v tom, že banky vybírají depozita od domácností a od firem a transformují je do financování ekonomiky. Komerční banka konkrétně má bilanční sumu přibližně 1,3 bilionu korun, přičemž depozit od domácností a firem činí necelých 900 miliard a necelých 800 miliard máme rozpůjčováno do české ekonomiky. Není to tak, že vybereme celou tuto částku a vložíme ji na sedmiprocentní úrok. Takto jednoduché to bankovní podnikání bohužel není.
Máme obrovskou odpovědnost vůči české ekonomice, všechna depozita do vysoké míry reinvestujeme zpátky nebo půjčujeme zpátky do české ekonomiky a tam půjčujeme za částky, které jsou obvykle pod sedm procent. Celková marže v případě Komerční banky je přibližně 2,3 až 2,6 procenta. To znamená, že je velmi nízká.
Snížení úrokové sazby?
Očekává se, že ve druhé polovině roku by ČNB mohla základní úrokovou sazbu začít snižovat. Znamená to, že na těch spořicích účtech, kde teď máte úrok šest sedm procent, to také půjde okamžitě dolů?
Uvidíme, jak rychlá reakce trhu bude. My naštěstí nefungujeme v nějakém centrálně plánovaném bankovnictví. Jsme velmi svázaní regulací, nicméně v oblasti obsluhy klientů zuří vysoká konkurence, takže uvidíme, kdo zareaguje první. Ti ostatní se obvykle rychle přidají.
Vláda na banky uvalila daň z neočekávaných zisků. Tu byste měli poprvé platit za letošní rok. Můžete říct už nějaký odhad, kolik státu zaplatíte?
Přestože jsem bytostně přesvědčen o tom, že banky žádný shůry spadlý zisk nerealizovaly, tak bereme jako fakt, že tento zákon existuje, je v něm předepsaná určitá formulka, podle které zisk nad určitou úroveň bude daněn 79 procenty. Začali jsme odvádět zálohy na daň podle zisku z roku 2022 a zatím jsme si nedovolili tak brzy v průběhu roku dělat jakoukoliv predikci, jak dopadne tento rok pro Komerční banku. Takže bych nerad vytvářel nějaká očekávání nebo dával na stůl nějaká čísla, která se na konci roku ukážou jako falešná nebo nepravdivá. Nebylo by to zodpovědné.
Nicméně už samotná NERV (Národní ekonomická rada vlády, pozn. red.) a analytici, kteří počítali tu daňovou základnu v době, kdy se zákon přijímal, tak varovali, že některá očekávání, která byla vyjádřena v průběhu přípravy zákona, nemusí být naplněna.
Stavební spoření je neefektivní, řekl Bartoš. Státní příspěvek by převedl na jinou podporu bydlení
Číst článek
Tedy že z toho stát nemusí vybrat 33 miliard, jak předpokládal. Odhady zatím ukazují, že to budou spíš jednotky miliard…
Odhady ukazují, že to budou spíš jednotky miliard. A můj osobní názor je ten, že by bylo daleko lepší se státem vytvořit takovou kompozici spolupráce, která pomůže aktivovat kapitál českých bank ve prospěch prosperity České republiky na dlouhodobém horizontu.
Vláda také začala zvažovat, zda zachová podporu stavebního spoření, které stojí stát více než čtyři miliardy ročně. Banky se tomu dlouhodobě brání a vyvíjí obrovský lobbing. Nakolik uznáváte argumenty vlády, že stavební spoření už neplní svůj účel, že za něj lidi příliš často nestaví?
Česká vláda řeší problém strukturálního rozpočtového schodku a hledá každou potenciální kapitolu výdajovou, kde by mohla ušetřit. Z tohoto pohledu je to velmi legitimní přístup. Stavební spořitelny v této zemi byly postaveny pro to, aby vytvořily dlouhodobý silný základ na straně depozit a tato depozita přeměňovaly do financování bydlení, a to jak na pořízení, tak na jeho modernizaci. A tento účel je tady plněn.
Stavební spořitelny nelze nazírat pouze ze strany těchto depozit. V případě, že tato mohutná, přibližně 340miliardová základna depozit v České republice nebude tak stabilní, jako doposud byla, tak se může stát, že se celý systém zhroutí do sebe.
Proč by se to mělo zhroutit? Když banky nebudou mít příspěvek od státu, tak nemohou podmínky stavebního spoření nějak vylepšit samy?
Stavební spořitelny jako takové jsou zřízeny zvláštním zákonem a mají povinnost tato depozita přeměnit v účelové úvěry. Ty úvěry se v současné době nejvíce čerpají na zateplení domů, na instalaci fotovoltaických panelů na střechy rodinných domů nebo na instalaci tepelných čerpadel. Všechny tyto tři kapitoly kombinované s podporou z evropských fondů jsou naprosto ideálním distribučním kanálem pro českou vládu, aby využila příslušných evropských fondů a dostala je adresně tam, kde mají být.
Přibližně 60 procent českých domácností a domů potřebuje nějakou renovaci, nové zateplení nebo si jejich majitelé chtějí vyrábět autonomně svoji elektřinu nebo své teplo proto, aby mohli čelit nejistotě na trhu s dodávkami tepla a elektřiny. K tomu stavební spořitelny mají unikátní produkt, který je splatný až do 20 let a nevyžaduje žádnou zástavu nemovitosti. Je to unikátní produkt, který může vymizet případě, že ta depozitní část podnikání nebude.
Co by pro Komerční banku znamenalo, kdyby se, jak říkáte, ten systém zhroutil?
Na trhu je těch stavebních spořitelen tuším pět. Ty by v podstatě přestaly fungovat v módu, v jakém fungují dnes. Staly by se z nich mnohem menší firmy, a užitek, který z nich česká ekonomika má, by se výrazně snížil. Současně bychom mohli začít zamýšlet nad tím, kam asi půjde naspořených 340 miliard korun. Budou dál sloužit k účelu dlouhodobého spoření českých domácností, anebo budou zkonzumovány, anebo budou investovány do nějakých více rizikových finančních nástrojů? Toto všechno jsou úvahy, kterými by si podle mého soudu měla vláda projít, než udělá konečný ortel.
