Řecko by mělo dostat dalších 40 miliard eur od zemí eurozóny
Eurozóna by se dnes měla dohodnout na poskytnutí dalších peněz Řecku. Ministři financí států platících eurem mají na schůzce v Bruselu uvolnit víc než 40 miliard eur v rámci krizového úvěru. Zároveň by měli Řekům zmírnit podmínky záchranného plánu. To ale bude stát další desítky miliard eur.
Zpravodaj ČRo v Bruselu Ondřej Houska upozorňuje, že od dnešního jednání ministrů financí států platících eurem se dá očekávat takzvaná politická dohoda.
„Ministři se dnes pravděpodobně domluví na tom, že Řecko dostane 44 miliard. Nebude to ale ještě definitivní schválení ve smyslu, že by peníze hned šly na řecká konta. V některých zemích musí poskytnutí půjčky ještě schválit parlament. Očekává se, že by Řecko fakticky mohlo peníze dostat někdy začátkem prosince,“ přiblížil na Rádiu Česko.
Ministři financí eurozóny by dnes měli rozhodnout o poskytnutí dalších půjček Řecku. Jejich schůzku sleduje zpravodaj ČRo v Bruselu Ondřej Houska
Doplnil, že 20 miliard z celkových 44 má jít na rekapitalizaci řeckých bank, které by pak mohly obnovit úvěrování firem a poskytovat peníze do ekonomiky. A to má být podle eurozóny zásadní pokrok k tomu, aby se řecký HDP odrazil ode dna. Ekonom Petr Robejšek však upozorňuje, že finanční pomoc ještě neznamená, že banky začnou normálně fungovat.
„Tomu nevěří ani ti, kteří ty peníze dávají, protože to nestačí. A navíc vůbec není jisté, jestli to dojde k těm bankám, o které se jedná. Ta situace je tak nepřehledná a hraje se s tak zakrytými kartami, že tady není vůbec nic jasné, až na to, že se vyhazují peníze z okna,“ uvedl ekonom
Eurozóna chce Řecku prodloužit termín snížení vysokého rozpočtového schodku a také posunout datum, do kdy má být řecký státní dluh opět udržitelný. To bude stát přes 30 miliard eur. Eurozóna zatím neví, kde je vzít, protože další miliardy už Řecku půjčovat nechce.
„Takže se jedná o postupech, jako je třeba zpětný odkup řeckých dluhopisů samotným řeckým státem a podobně. Ale takovéto účetní triky pravděpodobně nebudou stačit,“ doplnil zpravodaj.
Eurozóna se přitom zatím nedokázala dohodnout s Mezinárodním měnovým fondem na tom, z čeho úlevy pro Řecko zaplatí. „Naše názory se liší,“ říká šéfka měnového fondu Christine Lagardeová, která chce, aby země eurozóny Řecku část záchranných půjček odpustily. To ale tvrdě odmítá Německo a další státy.
Robejšek vidí jako nevyhnutelné, že státy eurozóny Řecku odpustí velkou část toho, co mu půjčily. Podobně jako to letos v březnu udělali soukromí investoři. Komunikaci mezi Mezinárodním měnovým fondem a evropskou skupinou popisuje jako dohodnutou hru, která má obalamutit voliče.
Nesplnitelné sliby
,Všichni dobře vědí, a neoficiálně to přiznává i ministerstvo financí Německa, že se veřejní věřitelé budou muset zříci části dluhů, ale bojí se to říci občanům. Tady máme klasický případ takové dvougenerační politiky. První generace politiků udělá chybné rozhodnutí a dá nesplnitelné sliby, pak odstoupí a druhá generace je v uvozovkách nevinná, udělá své chybné rozhodnutí a slíbí opět nepřijatelné. A tak to jde dokud demokracie nebude ohrožena ve svých základech,“ řekl ekonom.
Domnívá, že to nakonec bude zase eurozóna, kdo Řecku půjčí.
„Já o nikom jiném nevím. Číňané to jistě nebudou, protože ti rozumí tomu, co je ekonomika a šetří si své peníze, Mezinárodní měnový fond zřetelně také ne, takže zbývá jenom eurozóna, eurozóna znamená sever Evropy,“ podotkl Robejšek.
