Výkupní cena vepřového by musela být o 15 korun vyšší, říká šéf Agrární komory

Zemědělci sdružení v Agrární komoře si stěžují na stoupající náklady. Budou kvůli tomu muset snižovat stavy drůbeže či skotu? Nezdraží místo toho některé potraviny? Na otázky odpovídal prezident Agrární komory Jana Doležala.

DVACET MINUT RADIOŽURNÁLU Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

maso, ilustrační foto

ilustrační foto | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na tiskové konferenci jste varoval, že chovatele zvažují omezování svých chovů. O jak velkou část jde? O kolik by mohla klesnout produkce masa, mléka a vajec?
To v tuto chvíli není možné určit, ale máme velmi silné signály od řady našich členů, že vážně uvažují o tom, že po Novém roce pravděpodobně budou chovy omezovat, zvlášť pokud by mělo dojít k ještě k dalšímu propadu cen.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Janem Doležalem

Tvrdíte, že chov drůbeže, prasat a skotu se nevyplácí. O kolik by musely stoupnout výkupní ceny masa a vajec a mléka, aby se to vyplatilo?
Když se podíváme na vepřové maso, které je v současné době asi v největší krizi, tak tam se prodává v živé váze někde na úrovni 24 až 25 korun na kilogram. Přitom náklady se nám pohybují někde kolem 34 korun s tím, že bohužel v posledních měsících došlo k poměrně výraznému nárůstu nákladů. Tudíž by výkupní cena musela být minimálně o patnáct korun vyšší, aby produkce byla rentabilní. Pokud bychom omezovali dotační podpory, tak by to muselo být možná dokonce ještě více.

Když se podíváme na chov dojeného skotu, tak tam se pohybujeme cenově někde kolem devíti korun za litr surového mléka. Máme signály, že by se situace mohla v budoucích měsících nějakým způsobem zlepšit, nicméně v současné době většina prvovýrobců se pohybuje buď na hranici rentability, nebo dokonce dlouhodobě pod hranicí rentability. To znamená, že produkují za cenu vyšší, než je realizační cena.

Když mluvíme o tom, že stávající výkupní ceny masa, mléka a vajec jsou pro vás dlouhodobě neakceptovatelné a že není jednoduché vyjednat jejich zvýšení, tak v čem je problém? Na co narážíte?
Na obchodní politiku obchodních řetězců, které vždycky mohou nějakým způsobem používat kartu toho, že tady jsou vždycky levné dovozy z ostatních zemí EU, kde mohou být v mnoha případech vyšší dotační podpory, to znamená, že jsou schopni produkovat i při současných stoupajících nákladech za nižší ceny. Nebo může docházet k tomu, že je sem dováženo přebytkové zboží, u vepřového masa to bývá třeba zboží, které je dlouhodobě zamraženo… Nicméně tady je ten dodavatel konfrontován s tím, že musí dorovnat dumpingovou cenu, která je tvořena tímto přebytkovým masem. Zároveň tady existuje různá míra podpor. Tak to je asi ten největší problém.

Uvažujete o nějakých protestních akcích kvůli chování obchodních řetězců?
Musím říct, že naše členská základna se určitým způsobem radikalizuje, v mnoha případech jsem slyšel, že jsou připraveni chovy zavírat. A ještě před tím, než je zavřou, tak by chtěli dát najevo, že s nimi nebylo zacházeno férovým způsobem. Snažíme se jak se zpracovateli, tak obchodními řetězci vyjednávat a snažíme se je přesvědčit alespoň k tomu, aby se k nám chovali stejně, jako se chovají k dodavatelům ve svých mateřských zemích.

Tomáš Pancíř, prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme