Polsko stáhne z oběhu drobné mince, inspirovalo se v Česku
Polsko se rozhodlo, že stáhne z oběhu nejmenší mince. Nechalo se inspirovat českou zkušeností s haléři. Už pár dnů po rozhodnutí Polské národní banky se ale objevili různí překupníci, kteří vědí, jak na groších vydělat.
Deník Gazeta Wyborcza napsal, že okamžitě po zprávě národní banky se v Polsku objevily inzeráty nabízející výkup nejmenších mincí. Za groše v hodnotě 100 zlotých se dnes na internetu v Polsku nabízí až 130 zlotých.
Někteří obchodníci cítí, že by se stažení jedno a dvou grošových mincí z oběhu dalo vydělat. Věří, že časem hodnota nejmenších mincí stoupne, jiní zase chtějí prodat drobné do výkupu kovů. Groše jsou totiž vyrobeny většinou z mědi a její cena pořád roste.
Polsko stáhne z oběhu drobné mince, inspirovalo se v Česku. Podrobnosti přiblížil polský zpravodaj ČRo Petr Vavrouška. Českou zkušenost vysvětlil Jaroslav Moravec, peněžní expert ČNB.
Obchodníci například nabízejí za jeden kilogram grošů až šest zlotých, ale ve výkupu by za ně mohli lidé dostat až 16. Podle deníku tak mají někteří lidé doma nasbíráno už několik set kilo grošů a čekají, až začne zákon platit.
Centrální banku k zrušení jedno a dvougrošových mincí vede šetření. Jejich výroba je poměrně drahá a jejich reálná hodnota je téměř mulová. A Poláci si sami stěžují, že je drobné mince obtěžují.
„Dnes má teoreticky každý Polák doma zhruba tři stovky mincí a právě jedno a dvougrošové tvoří většinu,“ řekla zástupkyně Centrální banky.
Poláci se inspirovali hlavně v Česku, kde prý viděli, že zrušení haléřů bylo dobrou volbou.
Hodnota kovu u českých mincí je proti nominální hodnotě zanedbatelná
Jaroslav Moravec, peněžní expert České národní banky, ale upozornil, že české nejmenší mince nikdy nebyly v situaci, že by byla jejich hodnota byla ve sběru vyšší než například v peněžence.
„Mince tří nejnižších nominálních hodnot po 10, 20 a 50 haléřích, které jsou v současné době už neplatné, byly raženy z hliníkové slitiny, kde cena obsaženého kovu představovala přibližně 10 procent nominální hodnoty. Takže tam tato situace nastat nemohla,“ vysvětlil.
Mince od koruny výše, které jsou v současné době zákonnými platidly, by podle něj mohly mít takový problém v případě, že by byly raženy z kompozitních slitin.
„Ovšem české mince od svého zavedení v roce 1993 používají takzvané vrstvené materiály. Jsou vyrobeny technikou galvanického pokovení nebo blátování. To znamená, že ušlechtilejšího drahého kovu je na povrchu jen asi 50 mikrometrů a jejich jádro tvoří obyčejné železo, ocel. Hodnota kovu u českých mincí je proti jejich nominální hodnotě zanedbatelná,“ přiblížil.
