Čína otevře šest dalších ekonomických zón volného obchodu. Má to povzbudit zahraniční investice
Čína zvýší počet ekonomických zón volného obchodu na svém území. Namísto současných dvanácti jich bude osmnáct. Šest nových vznikne po celé zemi a podle čínského ministerstva obchodu to má povzbudit zahraniční investory k dalším finančním operacím. Růst druhé největší ekonomiky světa přitom letos poprvé, po více než dvaceti letech, zpomalil.
Zóny volného obchodu fungují v Číně od roku 2013 a jsou řešením hlavně z pohledu zaměstnanosti, protože v nich pracují stovky tisíc lidí. Většina z nich je na bohatém, východním pobřeží.
Jsme připraveni řešit spor s USA jednáním. Americké firmy jsou u nás vítány, řekl čínský vicepremiér
Číst článek
Nyní ale budou i v odlehlých provinciích na hranici s Ruskem, nebo s Laosem a Barmou. Šest nových zón tak bude vznikat spíše v chudších provinciích, které ekonomicky zaostávají.
Jde v zásadě o obří průmyslové areály s perfektní infrastrukturou, města ve městech, kde se realizují přímé zahraniční investice. Zóny jsou založené na principy velkých daňových úlev a pobídek centrální čínské vlády.
Zpomalování
Čínské ministerstvo obchodu tvrdí, že případná recese se přímých zahraničních investic netýká, protože za prvních šest měsíců proinvestovaly cizí firmy ve dvanácti zónách volného obchodu bezmála deset miliard dolarů. Meziroční nárůst přímých zahraničních investic po celé zemi tak dosahuje dvaceti procent.
Zároveň ale Čína přiznává, že růst její ekonomiky výrazně zpomaluje. Zóny volného obchodu tak mohou být jednou z cest, jak tento trend zvrátit. Nejde ale zdaleka o ten nejdůležitější způsob.
Trump oznámil další navýšení cel na čínské zboží. Kroky Pekingu označil za ‚politicky motivované‘
Číst článek
Zóny volného obchodu jsou totiž důležité, jak již bylo zmíněno, z pohledu zaměstnanosti. V pondělí to řekl i americký prezident Donald Trump během závěrečné tiskové konference G7. Upozornil, že Čína má na starosti vyrovnat se s velkou ztrátou svých pracovních míst.
Domácí spotřeba
Peking potřebuje stimulovat domácí spotřebu, aby čínské domácnosti více utráceli. Z hlediska světového trhu potřebuje Čína rychle a dobře prodat přebytky, které se hromadí v zemi.
Velká neznámá ale je, jak velká nezaměstnanost v zemi vlastně je. Čínské úřady zveřejňují na centrální a regionální úrovni míru nezaměstnanosti, ale zahraniční instituce jsou opatrné, zda jsou tato čísla reálná.
Čína v současnosti uvádí, že nezaměstnanost se pohybuje mezi 3-4 %. Zahraniční média upozorňují, že velké dopravní stavby v zemi mohou být pouze „hladovou zdí“. Zkrátka to mohou být nepotřebné stavby sloužící pouze tomu, aby lidi měli práci.
Peking tvrdí, že dopravní stavby jsou páteří ekonomického úspěchu, zejména letiště a vysokorychlostní železniční koridory.
