Likérky se obávají propadu tržeb kvůli omezení prodeje alkoholu

Vláda kvůli otravám metylalkoholem rozhodla o plošném zákazu prodeje lihovin ve stáncích. A pokud policie neobjeví zdroj závadného alkoholu dostatečně rychle, zákaz rozšíří celoplošně. To se nelíbí likérkám, o peníze by přišel i stát.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

český alkohol, destiláty

český alkohol, destiláty | Foto: Eva Odstrčilová

Případný zákaz prodeje tvrdého alkoholu v kamenných obchodech by výrobce lihovin připravil o tržby v řádech stovek milionů korun. Tržby se jim už snižují kvůli poklesu spotřeby. V první polovině letošního roku to bylo o 7 procent.

Češi pijí méně tvrdého alkoholu a spotřeba klesá už třetí rok po sobě. Za celý loňský rok to bylo o 4 procenta a v roce 2010, kdy se spotřební daň na lihoviny zvýšila, o 6 procent.

Přehrát

00:00 / 00:00

O možných ekonomických dopadech případné prohibice mluvil na Radiožurnálu Jaroslav Skalický

Ročně se v Česku prodá zhruba 55 milionů litrů lihovin, dalších asi 5 milionů litrů si lidé nechají vypálit sami v pálenicích.

Stát loni na spotřební dani z alkoholu vybral zhruba 6,5 miliardy korun. To znamená, že každý den stát inkasuje 18 milionů korun. Vedle toho je ještě daň z přidané hodnoty 20 procent. Z ceny alkoholu tak zhruba polovinu dostává stát v podobě daní.

Spotřební daň z litru čistého lihu je 285 korun. To znamená, že z ceny půllitrové láhve 40% alkoholu připadá na spotřební daň 57 korun. Na tuto částku se spotřební daň zvýšila v roce 2010 a lidé reagovali snížením spotřeby. Otázkou ale je, o kolik se zvýšil podíl černého trhu.

Podle studie Světové zdravotnické organizace je nejvyšší spotřeba tvrdého alkoholu na osobu z členských zemí EU v Estonsku - přes 9 litrů čistého alkoholu za rok. V Česku to je přes 3,5 litru. Nejnižší spotřeba tvrdého alkoholu je v Itálii a v Belgii.

Prezident Unie výrobců a dovozců lihovin Petr Pavlík tvrdí, že pokud by stát zavedl jakousi prohibici, bylo by to kontraproduktivní, jako tomu tak bylo v podobných případech vždycky, protože by jen narostl podíl černého trhu.

Ve srovnání se zbytkem Evropy je zdanění lihu spíš podprůměrné. Nejvyšší je ve Švédsku, u půllitru 40% lihoviny je to 270 korun, vyšší než u nás je spotřební daň také ve Finsku, Irsku nebo Británii. V Polsku je stejné jako u nás, nižší je na Slovensku, nejnižší je na Kypru a v Bulharsku.

Významný výpadek

Lihoviny se v restauracích, hlavně na jižní Moravě, v posledních dnech prodávají daleko méně než dříve. Někde prodej klesl údajně až na polovinu. Podle Vladimíra Steinera, výkonného ředitele Unie výrobců a dovozců lihovin, to lihovarnictví výrazně pocítí:

Přehrát

00:00 / 00:00

O propadu tržeb mluvil a Radiožurnálu Vladimír Steiner, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin

„Prodej bude samozřejmě nižší. Když se jeden týden přestanou lihoviny prodávat, znamená to dvě procenta z ročního prodeje. Pokud se zákaz bude týkat jen stánků a restaurací, znamená týdenní výpadek jedno procento. Polovina lihovin se totiž prodává v restauracích a hospodách.“

Steiner ale nevěří tomu, že by byl zaveden plošný zákaz tvrdého alkoholu.

Jaroslav Skalický, Veronika Sedláčková, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme