Klíčový bude takzvaný účet dlouhodobých investic. S jeho zavedením počítá koncepce kapitálového trhu, kterou nedávno schválila vláda. Nejspíš půjde o evidenci finančních produktů, pomocí kterých chcete spořit na stáří. Konkrétní podobu vláda teprve připravuje.

„Jestli to bude konkrétní účet, nebo jestli to budou jen nějaké virtuální peníze, se kterými se bude kalkulovat a u kterých se bude ta sleva uplatňovat, je v tuto chvíli opravdu předčasné,“ říká náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková.

Zatím tak není jasné, jaké finanční produkty bude možné pod účet zahrnout. Známá není ani výše případné daňové úlevy. Na účet by se ale podle koncepce mělo vztahovat takzvané pravidlo 60 plus 60 – tedy, že peníze nemůžete vybrat, dokud vám nebude 60 let, a spořit musíte minimálně 60 měsíců.

„Cílem je, aby ten produkt plnil taky funkci produktu zabezpečení na stáří. Takže aby to, co se teď vztahuje na tuto produkci, bylo vztaženo i na ten účet dlouhodobých investic,“ potvrzuje Dupáková.

Češi jsou ale zatím, co se týče spoření, konzervativní. Na investice třeba do akcií nebo dluhopisů připadá zhruba 12 procent úspor. Zájem o ukládání do peněz do podílových fondů ale roste. Na konci ledna v nich měly české domácnosti zhruba 417 miliard korun. Podle výkonné ředitelky Asociace pro kapitálový trh Jany Brodani jsou investiční fondy nejrychleji rostoucím finančním produktem.

„Hlavním způsobe, kterým momentálně Češi investují, jsou pravidelné investice. Narůstá měsíční úložka. Od roku 2012, kdy průměrně domácnosti investovaly 1600 korun měsíčně, momentálně investice narůstají k 1900 až 2000 korunám měsíčně,“ vysvětluje Brodani pro Radiožurnál.

Že se Češi investování přestávají bát, potvrzují taky banky. Třeba u ČSOB zainvestovali víc než sto miliard korun. „Nejvíce máme opatrných klientů, kteří volí bezpečnější investice s kratším investičním horizontem, stále větší oblibě se dále těší investice pravidelné, ke kterým si cestu nacházejí stále mladší klienti,“ říká mluvčí banky Patrik Madle.

Proč Češi tolik nespoří?

Přesto víc než polovinu svých úspor mají Češi v hotovosti nebo na bankovních účtech. Takový způsob ukládání peněz ale nepřináší prakticky žádné zhodnocení. A pokud už jsou běžné účty vůbec úročeny, tak úrok rozhodně nepokryje inflaci. Na druhou stranu podle průzkumu ING Banky víc než polovina Čechů není s výší svých úspor spokojená. Přes 40 procent lidí dokáže měsíčně odložit maximálně tisícovku.

„Důvodů, proč si lidé nespoří, je asi více. Od toho, že skutečně nemají dostatek peněz, které jim po zaplacená všech pravidelných rodinných výdajů zbydou, přes nedostatek vůle něco ušetřit až po to, že jim spořicí účet může připadat někdy jako složitý produkt. Češi si ale uvědomují potřebu vytvářet si finanční rezervu, jednoduše řečeno na horší časy,“ říká Radek Sedlář z ING Banky.

Podle některých bank by Češi díky daňové úlevě mohli pomocí investic spořit víc. Podobně to podle mluvčího České spořitelny Filipa Hrubého funguje v případě životního nebo penzijního pojištění.

„Přistoupí-li stát k daňovému nebo jinému zvýhodnění dlouhodobých investic běžných klientů, bez pochyby jejich zájem o investici jako vytváření dlouhodobé finanční řešení zvýší. Podobného pozitivního efektu jsme již léta svědky u penzijního připojištění či životního pojištění,“ vysvětluje Hrubý.

Kdy ale účet dlouhodobých investic opravdu vznikne, zatím není jasné. Koncepce počítá s tím, že příslušné změny zákona by mělo ministerstvo financí předložit vládě do konce tohoto roku. Práce ale teprve začínají.

Jakub Horáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít