Eurozóna se může opřít o záchranný fond ESM, bude v něm 500 miliard eur
Evropská měna bude mít kolem sebe pevnou hradbu. V Lucemburku se poprvé sešla Rada guvernérů Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Na pomoc zemím eurozóny, které by se dostaly do problémů s plněním svých závazků, v něm bude připraveno 500 miliard eur.
Komisař pro měnové a hospodářské záležitosti Oli Rehn označil zrod stálého záchranného fondu za milník ve vývoji eurozóny a Evropské unie.
Podobný názor má i odborník na Evropskou unii a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník. Podle něj by Českou republiku - jako zemi zodpovědnou za chod evropské integrace a stát, který se jednou v eurozóně ocitne - ESM měl zajímat.
Hostem večerních Ozvěn dne Radiožurnálu byl odborník na Evropskou unii a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.
„Jsme obklopeni prostředím eurozóny a případný problém jakéhokoliv z našich sousedů jsoucích v eurozóně je problémem České republiky," zdůraznil ve večerních Ozvěnách dne Radiožurnálu.
Dodal, že vývoz do Německa, Slovenska a Rakouska představuje 65 procent české exportní orientace a kdyby jedna z těchto zemí měla ekonomické problémy, dopad na Česko by byl „velmi raketový a dominový“.
Podle výkonného ředitele ESM Klause Reglinga je fond ode dneška plně funkční a zatím má úvěrovou kapacitu 200 miliard eur. Do roka a půl dosáhne své maximální síly půl bilionu eur. Spolu s dočasným Evropským fondem finanční stability EFSF bude ESM disponovat částkou 700 miliard eur. V dočasném fondu totiž ještě 200 miliard eur zbylo po poskytnutí pomoci Irsku, Portugalsku a Řecku, na záchranu Španělska nebo Itálie už by ale nestačily.
Zvláštní zpravodaj Radiožurnálu v Lucemburku Pavel Novák mluvil o Evropském stabilizačním mechanismu ve Světě o třetí na Rádiu Česko
První zemí, která by měla dostat peníze z tohoto fondu, by mohlo být právě Španělsko. Zatím sice oficiálně o pomoc především pro své banky nepožádalo, ale spekuluje se, že to udělá po volbách v Galicii a Baskicku, které se budou konat 21. října. Madrid si pravděpodobně řekne o 60 až 100 miliard eur.
Do ESM začnou členské země splácet část peněz v hotovosti, bude to ale jen 80 miliard eur a ostatní peníze budou tvořit záruky, které státy poskytnou. Ještě do konce týdne má být na kontě ESM skutečně splacených 40 procent z této částky. Od konce října by se mohlo z ESM začít půjčovat. Fond měl fungovat už v červenci, ale opozdil se kvůli přezkumu německého ústavního soudu a ratifikaci v Estonsku, které listiny odevzdalo až 3. října.
Bankám zatím ESM nepůjčí
ESM bude moci stejně jako dočasný fond EFSF půjčovat státům na pokrytí jejich chodu i na hrazení dřívějších dluhů. Také může na trzích nakupovat dluhopisy problémových států jako Španělsko a Itálie, aby snížil úroky, které by tyto státy musely za půjčky vyplácet.
Místo státní pokladně bude moci ESM přímo půjčovat bankám, k tomu je však nutný centrální dohled Evropské unie nad bankami, který zatím nefunguje. ESM může také získávat na trhu půjčky a z nich dále půjčovat za snesitelnější úroky zemím, které by si jinak půjčovaly za vyšší sazbu. To ale půjde pouze za předpokladu, že si ESM udrží nejvyšší rating AAA.
V hlavní roli Německo
Radu guvernérů stálého fondu ESM bude tvořit 17 ministrů financí zemí platících eurem. Hlasovat se v ní bude podle toho, kolik peněz která země do fondu přispěla. Hlavní slovo tak spolu s Francií bude mít Německo, které se na fondu podílelo 27 procenty. Bude moci například zablokovat přiznání pomoci státu, který nebude plnit podmínky, které si fond za poskytnutou pomoc stanoví.
V řadě otázek ale bude muset Rada guvernérů rozhodovat jednomyslně. „Nejzávažnější rozhodnutí Rady guvernérů vyžadují, aby se přijaly ve vzájemné shodě. To zahrnuje případy půjček členům mechanismu, zvolení způsobu takové pomoci a jejích podmínek. Vztahuje se to také na výzvy ke splacení kapitálu do fondu nebo změnu jeho celkové úvěrové kapacity,“ řekl Regling.
