Ekonom: Větší role ECB ano, ale s odkupem dluhopisů ohrožených zemí opatrně
Situaci v eurozóně by mohl definitivně vyřešit říjnový summit Evropské unie. Po setkání s italským premiérem Mariem Montim to řekl francouzský prezident Francois Hollande. Oba státníci navíc vyzvali Evropskou centrální banku (ECB), aby zakročila proti růstu výnosů dluhopisů některých evropských států. Zbytečně drahá je podle nich například obslužnost španělského dluhu.
Už zítra by měla k jednání zasednout bankovní rada ECB. Tématem jednání bude právě odkup dluhopisů zemí, jejichž výnosy vystoupí nad určitou hranici.
Člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník připomíná, že vliv politiků na rozhodování centrální banky by měl být velmi omezený, na druhou stranu mimořádná situace si podle něj žádá mimořádná řešení.
O větším zapojení ECB do řešení dluhové krize mluvil ve Světě o osmé ekonom Petr Zahradník
„Eurozóna má situaci, jakou má, a tato situace vyžaduje opatření, která nejsou úplně obvyklá. Takže Evropská centrální banka by určitě neměla čekat se založenýma rukama,“ řekl Zahradník.
Odkup dluhopisů podle něj může být účinným nástrojem, ovšem pouze v omezeném množství.
„Za předpokladu, že by to bylo marginální opatření, které by vedlo ke snížení výnosů a následně k tomu, že dluhová zátěž pro problémové země se sníží a stane se dluh realističtěji splatitelný, tak ano. Ale aby se z toho stal automatický mechanismus, jak jsme byli svědky v minulých měsících, kdy odkupy dluhopisů problémových zemí byly prováděny jak na běžícím pásu a míra angažovanosti ECB v těchto operacích přesáhla jeden bilion euro, tak to by se opakovat nemělo,“ míní ekonom.
Proti tomu, aby ECB mohla neomezeně nakupovat státní dluhopisy zemí eurozóny ohrožených krizí, se v minulých dnech postavil šéf německé centrální banky. Vlády by se podle něj mohly stát na takovéto pomoci závislé a přestat se soustředit na zlepšování stavu veřejných financí. Jeho názor podpořil například i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák.
