Vládní chaos s DPH. Schodek to nevyřeší, je nejvyšší čas něco dělat, kritizuje analytička

V médiích se objevil návrh ministerstva financí na nové rozložení sazeb daně z přidané hodnoty. Co o tom víme? Trochu se mi zdá, že je kolem toho takový vládní chaos.
Ano, je. Podle reportáže České televize, která byla zveřejněna v pondělí tento týden, jde o návrh ministra financí Zbyňka Stanjury na největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Ta reforma má předpokládat, že by mohlo dojít ke snížení ze současných tří sazeb DPH jen na dvě. Teď jsou dvě snížené sazby a jedna vyšší, nově by tak mohla být jedna nižší a jedna vyšší. A zároveň by se přeřadily některé položky z té nejnižší sazby, která existuje dnes, do té nejvyšší, případně pak z té nové nižší do té nejvyšší.

Takže taková rošáda se sazbami...
Ano. Ještě tam je propočet, že by to mělo přinést do státního rozpočtu navíc 24 miliard korun. Jinými slovy by to znamenalo zdražení těch položek, protože by díky tomu stát vybral navíc 24 miliard. Ale stalo se to, že na to druhý den reagoval ministr financí Zbyněk Stanjura a také premiér Petr Fiala, oba z ODS, a ministr Stanjura řekl, že to není žádný jeho návrh ani návrh ministerstva financí.

Ve středu k tomu dokonce dodal, že to není ani stanovisko ODS. To se podle něj bude teprve diskutovat a jde podle něj pouze o analytický podklad nebo propočty, kolik by znamenaly tyto změny v DPH, kdyby se udělaly například tímto způsobem a že propočítávali různé varianty, které se jim sešly na ministerstvu financí buď od členů Národní ekonomické rady vlády, tzv. NERVu, nebo od jednotlivých resortů a od šéfů koaličních stran.

Chápu to tedy dobře, že se na ministerstvu financí uvařily jakési kalkulace, které se zamýšlely nad tím, co by znamenalo, kdybychom přesunuli třeba prodej knih z jedné sazby do druhé. A ministerstvo to dělá proto, že jsme v době ekonomické krize a potřebuje někde nasbírat peníze navíc.
No a to je další věc. I toto totiž ministr financí Stanjura popírá, a to dlouhodobě - v tom je konzistentní. O těch veškerých změnách skutečně Zbyněk Stanjura mluví už několik měsíců, ale až do té reportáže České televize neřekl, jak přesně by ta sazba měla vypadat. I když říkal nějaký rozptyl mezi deseti a patnácti procenty, což jsou ty dvě stávající sazby. Teď to má být tedy 14 procent, ale zároveň potom ve středu říkal, že to také třeba může být 13,5 procenta, zkrátka že jde jen o propočty. A že tedy nejde o to, měnit DPH, jednak ty položky a jednak ty výše sazeb, aby stát vybral více peněz, ale že to má být rozpočtově neutrální, že jde o to, zjednodušit celý systém, a lépe tak vybírat DPH. Což je ale samozřejmě na pováženou v době, kdy státní rozpočet hledá každou korunu, protože chce snížit obrovské schodky.

Další otázka samozřejmě je, jestli 24 miliard za tenhle chaos vůbec stojí, protože my máme schodek mnohem vyšší.
Je to tak, na letošní rok je plánovaný schodek skoro 300 miliard, i když to opatření by samozřejmě asi neplatilo už v letošním roce, ale až v tom dalším. Ale každá miliarda se samozřejmě počítá. Není to řešení, ale na druhou stranu to řešení bude poskládáno z více různých opatření a 24 miliard není zanedbatelná částka. Neřeší to ten problém toho tzv. strukturálního schodku, který je přes 200 miliard každý rok a ke kterému se pak ještě nabalují další výdaje, z čehož vzniká ten 300miliardový schodek, ale je to samozřejmě významné.

Tak ještě jednou. Je tu tedy jakýsi propočet ministerstva financí, o kterém ministr Stanjura říká, že má zjednodušit ten systém, má být neutrální, což znamená, že nemá ušetřit…
Ano, jsou tu různé materiály, tabulky atp. - to je jedna část, to je zkrátka k DPH. Podle toho, o čem se dosud mluvilo, by tam pak zřejmě mohly být nějaké změny u spotřebních daní, pak samozřejmě na straně výdajové a tak dále. Takže je to součást nějakého širšího propočtu. A teď o tom několik týdnů mají diskutovat koaliční strany, šéfové a jejich experti. A pak má vzniknout nějaký kompromisní návrh, který slibuje do měsíce představit Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura.

Vezměme teď tu tezi pana ministra za platnou, to znamená, že jsou to propočty, které ale, jak zjistila Česká televize, ukazují na nějakou možnost, že by nebyly ty sazby tři, ale dvě. Je to skutečně zjednodušení? Proč dvě? Proč ne tři?
To, že to skutečně je jeho představa, Zbyněk Stanjura nepopírá, to říká dlouhodobě. Že by měly být ty sazby jen dvě a ne tři, říkal opakovaně i v Českém rozhlase. Pravda je, že původně Česko mělo pouze dvě sazby. Tento systém samozřejmě je jednodušší, pak to svádí k méně různým čachrům, že můžete něco přiznávat jinak, než to ve skutečnosti je, nebo to nějak obcházet. Lépe se to zřejmě kontroluje, lépe se to vybírá, protože je to zkrátka jednodušší. Takový systém těch dvou sazeb tady byl až do začátku roku 2015, kdy vláda Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše, tedy koalice ČSSD a ANO, zavedla od roku 2015 třetí nejnižší sazbu, která je v současné době 10 %. A tehdy to zdůvodnili tím, že jde o to, zlevnit ty nejcitlivější položky, které dopadají na životní úroveň lidí.

Jenže to se od té doby zvrtlo a v té nejnižší sazbě už jsou desítky položek, protože se tam přidávaly podle toho, jak se začaly objevovat problémy v ekonomice. Do té nižší sazby se tak začaly přesouvat věci, které bylo potřeba zlevnit, nebo s tím vláda zkrátka chtěla něco udělat. Takže ten návrh, že by se to vrátilo opět k těm dvěma sazbám, má něco do sebe, bylo by to přehlednější. Na druhou stranu, není to nic neobvyklého v Evropě, že státy mají tři sazby.

Jen když se podíváme okolo našich hranic, například Německo a Slovensko sice mají, alespoň tedy v roce 2021, kdy dělala Evropská komise přehled DPH, tak měly dvě sazby, ale třeba Rakousko, Maďarsko nebo Polsko mají také tři sazby. Je to zkrátka politické rozhodnutí, jak vláda nebo strany chtějí nakládat s cenami položek, které považují za citlivé.

Jakých položek by se změny týkaly?

A teď je to 10, 15 a 21 %. A mohlo by to být podle propočtu 14 a 21 %. Reakce, a velmi bouřlivé, se objevily poté, co se zjistilo, že by se mezi těmi sazbami logicky nějak přesouvaly určité položky. Domnívám se, že zvlášť velký neklid na politické scéně vyvolal přesun vodného, stočného a léků, protože ty by šly do té vyšší sazby.
Ano, to vodné a stočné je od roku 2020 v té úplně nejnižší sazbě, v těch 10 %. A to v tom analytickém podkladu ministra Stanjury bylo v té nejvyšší 21% sazbě, čili by tam bylo navýšení o 11 %, a to vyvolává velký odpor mezi všemi stranami koalice. Ty to považují v době, kdy ještě pořád překonáváme energetickou krizi a obrovskou inflaci, za další výdaj do peněženek domácností, který jen velmi těžko můžeme omezit. Jasně, můžeme ještě více šetřit vodou, ale známe ten vodaefekt, že se pak navyšují poplatky za to, že méně spotřebováváme, protože ta infrastruktura potřebuje pořád investice. A to je další věc. Vodárny samy upozorňují, že nepovažují zvyšování DPH zrovna u vody v této době za šťastné, protože je na základě nových směrnic Evropské unie čekají miliardové investice do čištění vod.

A ty léky?
Pokud jde o léky, tak ty jsou nyní v té nejnižší 10% sazbě a nově byly uvedeny v té nové 14% sazbě, takže tam by šlo o zvýšení o 4 %. Jak ale upozornili sami výrobci, to by se dotklo jen léků u volného prodeje, u těch na předpis by se ty ceny kompenzovaly, ale faktem je, že ta 4 % zase není tak velký zásah jako je třeba těch 11 %. A jen mimochodem, kromě toho vodného, stočného by takhle velký přesun - z těch 10 do 21 % - měl postihnout i teplo.

Takže prostě energie...
Je to tak. A ministr financí tento přesun, když jsme s ním ve středu mluvili, obhajoval s upozorněním na to, že elektřina a plyn jsou zatíženy také tou vyšší sazbou. To je pravda, ale u toho tepla se vždy argumentovalo tím, že tam hrozil rozpad celé té teplárenské soustavy, protože teplo zdražovaly nutné investice, odchod od uhlí, ze kterého se nejvíc teplo vyrábělo. A v neposlední řadě růst cen povolenek a určitá snížená možnost lidí, protože to centrální teplo se většinou dodává do bytů třeba na sídlištích, kde mají lidé přeci jen omezené možnosti, jak si zavést jiný druh topení.

Vláda je opozicí kritizována jako asociální. Co na to říká opozice je nám asi jasné, ale jaký názor na to mají ekonomové? Považují to také za asociální analytický podklad?
Samozřejmě záleží, koho se zeptáte, ale třeba Danuše Nerudová, bývalá kandidátka na prezidentku, upozornila, že zvyšování DPH znamená zdražování, což postihne především chudší lidi. Velkým kritikem tohoto kroku, tak jak byl představený, je i ekonom Martin Slaný z DRFG.

A další ekonomové, pak zase říkali, že samozřejmě záleží, o kolik by se skutečně do těch konečných cen ty vyšší sazby promítly. Ta doznívající krize na trhu je, přeci jen je ekonomika stále v mírné recesi a poptávka domácností je slabá, čili že by to zdražení třeba nemuselo být tak vysoké. A upozorňovali, že by se to mohlo promítnout do inflace třeba půl až jedním procentním bodem.

Ale to je další věc. Přeci jakékoliv zdražení zvyšuje inflaci...
Ano, a už nechceme, protože my se všichni snažíme inflaci snižovat, možná kromě České národní banky...

Máme inflaci jednu z nejvyšších v Evropě, je to tak? Jsme snad druzí, ne?
Asi pátí momentálně, což je pořád hodně. Je to stále dvouciferná inflace a má tak vydržet až do konce roku, i když už se má snižovat. Ale pořád jsme kolem 15 procent a na konci roku, podle nového odhadu ministerstva financí, má mimochodem být skoro 11 procent.

Špatná komunikace vlády

Ještě se zkrátka musím zastavit u toho analytického podkladu. Vláda dlouhodobě tvrdí, že připravuje nějaká opatření, jak zmírnit tu ekonomickou krizi, energetickou krizi, vysoký státní schodek atd. Po té docela dlouhé době, co je u moci, není analytický podklad přeci jen trošku málo?
Já osobně si taky myslím, že už bychom se opravdu měli posunout, protože už se o tom strašně dlouho mluví, takže není divu, že se novináři snaží zjistit nějaké informace. Tím, jak se blíží ta doba, kdy už se musí něco objevit, něco rozhodnout, tak se začínají vypouštět jednotlivé části. Zjišťuje se nepochybně i reakce, ať už opozice, nebo i jednotlivých koaličních stran.

Patrik Nacher z hnutí ANO na Primě tvrdil, že to jsou takové balónky, že si tedy tím chaosem kolem DPH vláda testuje, jaké na to budou reakce.
Nepochybně ano, protože teď se vyjevily různé názory, co je nepřekročitelné pro různé koaliční strany. Například Starostové a Lidovci řekli až v reakci na to, kdy byl tento analytický podklad zveřejněný, že oni se snížením těch tří sazeb DPH pouze na dvě nesouhlasí a že chtějí zachovat tři sazby. A teď je samozřejmě otázka, když to takto postavili a někdo ještě tuto informaci vypustil ven, tak jestli teď v rámci koalice třeba zase ODS přijde s tím, že pro ni je zase nepřekročitelné zvyšovat daně z příjmu fyzických osob a budou se snažit najít nějaký kompromis. Že jedna strana ustoupí tady a druhá naopak v něčem jiném. Jedna strana zachová tři sazby, ale ta druhá třeba nebude tlačit na to, aby se zvyšovaly přímé daně.

A abych jen dokončila to, na co ses ptal. Ano, opravdu to trvá už poměrně dlouho, protože tento konsolidační balíček, který má vláda představit zhruba za měsíc, se týká vyloženě řešení státních financí, zkrátka řešení toho neustálého a rychlého zadlužování státu v poslední době. A to, že je to potřeba řešit a že se na tom začíná pracovat, slyšíme už téměř rok - od května roku 2022.

V listopadu přišel takový první nástřel, co by se mohlo udělat s veřejnými financemi, s jejich ozdravením od NERVu, tedy od Národní ekonomické rady vlády. Pak se říkalo v únoru, že už existují první propočty, o kterých budou jednat šéfové koaliční stran. A teď jsme už pomalu v polovině dubna a najednou slyšíme, že máme jen analytický podklad a že až teď o tom budou jednat šéfové koaliční stran. Takže už je opravdu nejvyšší čas něco udělat.

Ale zase řešíme daně u vlády, která tvrdila, že zvyšovat daně nebude. Neměla by z mého ekonomického laického hlediska sahat spíš na výdej, pokud chce nějakým způsobem dát do pořádku státní kasu?
Ministr financí tvrdí, že ta celková daňová kvóta zůstane zachovaná, že nechce zvyšovat daně, že je možné, že se některé daně zvýší, ale některé by se pak zase snížily. Mělo by to tedy zůstat neutrální. Ale ano, ministr financí tvrdí, že splní to, co slibuje, tedy že sníží výdaje státu na příští rok minimálně o těch 70 miliard. A jako jednu z položek za desítky miliard, které chce škrtnout, jsou dotace. Což už tady bylo loni. Když se tato vláda s ministrem financí Stanjurou ujímala moci, bylo to také hlavní téma, že se škrtnou dotace za 100 miliard, ale to se nestalo. Tak teď bude druhý pokus.

Dobře. Tak se tedy úplně na závěr oklikou vraťme k DPH. Tato vláda je dlouhodobě kritizovaná za, eufemisticky řečeno, horší komunikaci směrem k veřejnosti, směrem k novinářům. Nenabíhá si opakovaně na vidle? Protože DPH není první případ, jsou to třeba i důchody, jak jsme viděli před pár týdny.
Ano. U těch důchodů bych řekla, že třeba někdo z vlády přišel s nějakým tvrzením a pak někdo řekl, že vlastně ne. Tady bych řekla, že je to trochu jiný případ. Zbyněk Stanjura zřejmě nevěděl úplně přesně, co komentuje, nebo že ta výsledná zpráva, že jde skutečně o hotový návrh, byla postavená příliš natvrdo. Ale ten chaos samozřejmě je a myslím si, že vyplývá hodně z toho, že to trvá zkrátka moc dlouho a všichni už jsou nedočkaví a nervózní. Chtějí jednoduše znát nějaké jasné stanovisko a všichni se na to ptají, takže pak někdo něco řekne, protože už jsou všichni pod tlakem, který je naprosto oprávněný, a někdo jiný řekne, že vlastně ne, když to vyvolá nějaké nepříznivé reakce.

V podcastu byly dále využity zvuky z České televize, TV Nova, CNN Prima News, facebookového profilu hnutí SPD a webových stránek vlády České republiky.