Navrhovaná reforma společné zemědělské politiky Evropské unie by neměla po roce 2013 snížit dotace českým zemědělcům. Potvrdil to dnes v Praze eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos.

21:07 11. dubna 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Čeští zemědělci se přitom už delší čas obávají, že plánované zavedení limitů pro základní agrární dotace u velkých farem by je mohlo připravit o šest až dvanáct miliard korun ročně. Průměrná výměra českého zemědělského podniku je totiž největší v celé Evropské unii.

„Naše zemědělské podniky jsou skutečně největší. Je to vlastně dědictví minulosti, kdy se rozorávaly meze, kdy se v České republice kolektivizovalo, a díky tomu vznikly tak velké souvislé plochy a tak velké zemědělské podniky,“ řekl zemědělský analytik Petr Havel.

Obava, že by čeští zemědělci mohli přijít o šest až dvanáct miliard korun ročně, je podle něj na místě.

„Nejsem si úplně jist, že je po dnešku zcela rozptýlena. Důležité je, že Evropská unie musí najít argumenty pro oprávněnost výše zemědělských dotací, tak, jak jsou třeba v současné době. Taktika Evropské komise spočívá v podstatě v tom, že oprávněním může být jedině nějaký veřejný zájem,“ doplnil Petr Havel.

To podle něj lidově řečeno znamená, že zemědělci se budou při svém hospodaření v krajině chovat k přírodě šetrným způsobem, což je takzvané ozeleňování evropské zemědělské politiky.

Různá hodnota peněz

Ekonomiky jednotlivých členských zemí jsou pole zemědělského analytika od sebe velmi vzdáleny a velmi různá je i hodnota peněz, což znamená, že kdyby všichni zemědělci ez všech zemí EU měli stejnou výši dotací, tak by to ve své podstatě nebylo spravedlivé, protož Jendo euro má úplně jinou hodnotu v Rumunsku, v Německu nebo v České republice.

„Kdyby se ta stejná výše prosadila, tak by čeští zemědělci byli na tom lépe v porovnání se zemědělci z původní evropské patnáctky, ale hůř než všichni ostatní z nových členských zemí. Takže ono je docela sporné dávat každému úplně stejně,“ vysvětlil Petr Havel.

Doplnil, že se uvažuje o tom, že by existovala spodní hranice, na kterou by měli nárok všichni zemědělci ze všech členských zemí, ale nadstavba se podle něj musí odvíjet od toho, jak silná a efektivní je ekonomika jednotlivých států a také jednotlivých zemědělských odvětví.

Eva Presová, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít