Tuzemské firmy dostatečně nevyužívají možnosti flexibilních pracovních úvazků, jako jsou zkrácené úvazky, práce z domova nebo pružná pracovní doba. Jak potvrdil dnešní seminář pořádaný občanským sdružením MUM – Rodinné centrum, poptávka mezi uchazeči o práci je obrovská, nabídka zaměstnavatelů ale spíše malá.

19:53 24. listopadu 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle vedoucí projektu Práce a život v rovnováze Barbory Zálohové z pořádajícího občanského sdružení je to především otázka mentality a také nedůvěry – práci z domova totiž zaměstnavatelé nemohou tak snadno kontrolovat.

„Myslím, že zaměstnavatelé jsou velmi ostražití, že je to pro ně ještě novinka. V České republice je poměr flexibilních forem práce bezmála 6 procent, kdežto v Evropské unii to je dvacet – v Německu to je například 25, v Nizozemí třeba 45 procent,“ potvrzuje.

Předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner si myslí, že řada podniků už v poslední době pružné pracovní možnosti nabízí, záleží ale na charakteru práce. Češi podle něj dosud nebyli na práci z domova zvyklí, myslí si ale, že podíl takto zaměstnaných osob bude časem stoupat.

Poukazuje také na to, že podmínky v Česku se značně liší od podmínek jinde v Evropě. „Poskytování třeba služeb pro matky je daleko rozdílné u nás a daleko rozdílné někde v zahraničí, teda myslím v zahraničí na západ od našich hranic, poněvadž tam ty služby pro dejme tomu ty matky – školky, jesle, mimoškolní aktivity, tak tam to není tak rozvinuté,“ říká.

Odlišné podmínky a odlišný vývoj v zahraničí ovšem vnímá i Barbora Zálohová. Občanské sdružení MUM – Rodinné centrum má zkušenosti z Německa, kde byly ženy dříve v domácnosti, ale poslední dobou se začínají vracet do práce.

Zaměstnance to motivuje

„Oni jim vytvářejí podmínky, aby se vůbec mohly vrátit, aby v tom režimu mohly jakoby být a aby byly rovnocennými partnery mužům. U nás je situace jiná, u nás bývalo zvykem, že ženy pracovaly vždycky na plný úvazek a teďka doba je trošku jiná po revoluci a ty ženy chtějí pracovat určitě, ale méně,“ vysvětluje.

Podle řady odborných názorů je navíc zaměstnanec, který může pracovní dobu více přizpůsobit svým možnostem, ochotnější, pracovitější a loajálnější k zaměstnavateli. Barbora Zálohová s tím naprosto souhlasí, rodiče pak například nejsou frustrovaní, protože nestíhají péči o děti.

Jan Wiesner si dokonce myslí, že u některých zaměstnání vede práce v kanceláři přímo k horším výsledkům.

„Máme takové případy účetních a jiných profesí, kde množství práce je vykonané doma daleko víc, než když by ta žena jezdila do práce, měla starost o děti, žila ve stresových situacích a tak dále,“ uvažuje.

Potřeba zlepšit podmínky

Zaměstnavatelé by ovšem uvítali podporu ze strany státu, říká Barbora Zálohová, například formou daňových úlev na zkrácený úvazek pro rodiče nebo formou podpory péče o dítě.

Podle Jana Wiesnera je klesající zájem zaměstnavatelů o flexibilní pracovní úvazky dán také ekonomickou situací a nervozitou na trhu, což by se ale mělo změnit po zklidnění situace.

„V současné době začínají mít některé podniky problémy, zejména ty, které jsou navázané na export a jsou navázané na export třeba do Německa, do evropských zemí a tak dále, protože situace je velice neklidná. A samozřejmě každý zaměstnavatel se bojí udělat nějakou úpravu pracovní doby,“ myslí si.

Veronika Sedláčková, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít