Citelnému propadu (v případě většiny indexů nejhlubšímu od roku 2017) napomohl šok z neznámé situace.

K tomu, že akcie veškeré ztráty umazaly během dvou až tří měsíců, podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera přispěla politika centrálních bank. „Zareagovaly vskutku bezprecedentně – nafoukly své bilance, začaly nakupovat vládní dluhopisy, snížily sazby. Taktéž vlády tomu přispěly a pustily se do rozsáhlých výdajů,“ říká pro Radiožurnál.

Aktuálně nejsledovanější akciový index S&P 500 za rok vyrostl o 80 procent. Nasdaq, který zahrnuje technologické firmy, přidal ještě víc – přibližně 95 procent. Platí, že oba indexy jsou na tom nyní výrazně lépe než před loňským propadem.

Růst právě technologických firem souvisí s tím, že pandemie jejich byznys příliš nenarušila – naopak. V některých případech jim krize napomohla.

„Ze dne na den firmy přešly na home office, začal se výrazně využívat cloud, začala se využívat online zábava. Technologické firmy z tohoto obrovsky profitovaly – jejich výhled zisků se výrazně zlepšil a tím pádem se do těch příslušných akcií nalilo velikánské množství peněz,“ komentuje vývoj analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Zmínit lze například společnost Zoom, která nabízí software pro videokonference. Případně streamovací službu Netflix, které se dařilo lépe lákat nové předplatitele.

Existují samozřejmě i společnosti, kterým se tak dobře nevedlo. Například akcie společnosti Boeing sice rostly, ale stále se nenavrátily na úroveň před pandemií. Stejný trend je také u akcií leteckého dopravce American Airlines, který je, co do počtu přepravených cestujících, největší na světě.

Jakub Horáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít