Celiakií trpí čím dál víc lidí. Jediným lékem zůstává dieta
Přibývá dospělých - dokonce i seniorů - kterým lékaři poprvé v životě oznámí, že mají alergii na lepek. Nejčastěji se sice nemoc odhalí v dětství, ale někteří pacienti mají léta různé potíže, než se na ni přijde. V Česku se počet nemocných odhaduje na padesát tisíc, ale diagnózu prý zná jenom asi desetina.
„Úbytek na váze, kdybyste ji viděli, vypadala jako z koncentračního tábora, vážila asi třicet kilo i s postelí,“ popisuje dcera asi padesátileté pacientky popisuje, jak se u matky začaly projevovat první problémy.
„Tehdy se mi narodila dcera a nebydleli jsme v Brně, kdykoli jsme odjížděli, vždycky jsem si říkala, že už ji znovu neuvidíme, že má asi rakovinu, vypadala opravdu hrozně. Pak se zjistilo, že má nemocná játra, asi přechozenou žloutenku, tak jsme si říkali výborně, není to rakovina, pomůže jí transplantace jater a bude zase zdravá,“ vzpomíná žena.
„Jenže na předtransplantačním vyšetření jí udělali ještě jeden test. Doktor, kterému vděčím opravdu za hodně, řekl, že se mu to nezdá a že se zkusí ještě jedny testy – a maminka, která už měla za sebou testů a vyšetření hodně, řekla, že jeden navíc už jí nic neudělá. A právě na tom testu jí přišli na celiakii,“ vysvětluje s tím, že za půl roku prý maminka přibrala asi třicet kilo a dnes se jí daří dobře.
Jarmila Kabátová, nutriční poradkyně gastroenterologické ambulance ve slovenských Piešťanech, říká, které příznaky by mohly pacienty varovat, že se za jejich potížemi může skrývat alergie na lepek nebo jeho nesnášenlivost.
„Mezi nejčastěji patří bolesti břicha, průjmy, velmi časté právě po konzumaci těch potravin,které lepek obsahují. U dětí je typické nafouknuté bříško, poruchy růstu, snížení hmotnost a problémy s nabráním váhy. U dospělých je častější anémie, chudokrevnost, osteoporóza, kožní nemoci, afty nebo ekzémy.“
Vařit se dá i bez lepku
Jediným lékem na celiakii zůstává dieta. Jaroslav Dohnal z pravděpodobně jediné zcela bezlepkové restaurace na světě říká, že chutně vařit bez lepku je problém, ale jde to.
„Snažíme se dělat každý týden dělat nějaké nové zajímavé meníčko, v minulém roce jsme dělali týdny mezinárodních kuchyní – měli jsme tu ruskou, maďarskou, řeckou, španělskou, dělali jsme taky domácí bezlepkovou zabijačku, což je věc, kterou zatím nezvládnou ani velkovýrobny, které jsou specializovány na bezlepkové záležitosti.“
Podle pacientů se také zlepšuje ochota personálu většiny restaurací informovat o složení jídla.