Vláda projedná podmínku prezidenta k Lisabonu v pondělí
Vláda Jana Fischera se chce zabývat v pondělí nečekanou komplikací ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy po stanovení dodatečné podmínky prezidenta Václava Klause. Nicméně premiér ujistil v Praze předsedu Evropského parlamentu Jerzyho Buzka, že je připravený jednat s domácími i zahraničními kolegy.
Fischer chce zajistil dokončení ratifikace do konce tohoto roku. A to i přes to, že si nemyslí, že by Klausův požadavek byl opodstatněný.
"I nadále zastávám názor, že se v České republice podaří ratifikační proces Lisabonské smlouvy ukončit nejpozději do konce tohoto roku. Samozřejmě nás čeká obtížné jednání a ujasnění si věcí," prohlásil Fischer.
Poradce prezidenta Jiří Payne a předseda Strany zelených Ondřej Liška v pořadu Stalo se dnes.
Poradce prezidenta Jiří Payne ale tvrdí, že tomu tak být nemusí. "Nevím, proč pan premiér sliboval takový termín," řekl Payne s tím, že není jisté, že se celý proces do konce roku stihne.
Prezidentovy obavy nejsou reálné
Fischer se zároveň ohradil také proti prezidentově obavě, že dokument může vést k prolomení Benešových dekretů, vládní analýzy prý ukazují, že to není reálné.
Nicméně návrh prezidenta na výjimku z Lisabonské smlouvy pro Česko by například podle vedení ODS mohl být vyjednán s Evropskou unií v rámci přístupové smlouvy s Chorvatskem.
ODS každopádně lituje, že prezident s návrhem nepřišel už dřív. Případné prolomení Benešových dekretů už ale podle mluvčího občanských demokratů Martina Kupky ošetřila vláda Mirka Topolánka.
Jan Kudrna z Katedry ústavního práva PFUK a velvyslankyně ČR při EU Milena Vicenová mluví o Klausově podmínce.
"ODS vidí jedinou možnost v dalších jednáních prezidenta s vládou a v bezprostředních jednáních o zakotvení širší výjimky pro Českou republiku v rámci přístupové smlouvy s Chorvatskem. Tak jako je to v případě Irska," upřesnil Kupka.
'Záměrné zdržování'
Lidovci se ke Klausově podmínce vyjádřili jednoznačně. Například místopředsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová prezidentův postoj chápe jako záměrné oddalování podpisu.
"Není možné teď něco doplňovat do smlouvy, která už je na konci schvalovacího procesu v celé Evropě. Je to jeho požadavek, který má za účel jen prodloužit tu dobu a stupňovat nějaké požadavky. Je mi to, zkrátka, líto," řekla Šojdrová.
Příliš pochopení pro Klausův krok nezní ani v Bruselu. Podle velvyslankyně Česka při Evropské unii Mileny Vicenové se politici v Bruselu pozastavují nad tím, proč Václav Klaus přichází s tímto požadavkem až teď.
V Bruselu to nechápou
"Obrátilo se na mě několik kolegů se žádostí o vysvětlení, o bližší informace. A musím říct, že často v jejich dotazech slyším, proč jsme neinformovali, proč jsme nevznesli požadavek. Proč s tímto názorem přišel pan prezident nyní, vlastně po devíti letech příprav Lisabonské smlouvy," podotkla Vicenová.
Poradce prezidenta Jiří Payne ale nesouhlasí s tím, že se Klausova podmínka setkává s nepochopením jak v Česku tak v Evropské unii. "Kdyby byla Evropa místem, kde platí právní předpisy, pak by k žádnému nepochopení nedocházelo," podotkl Payne.
Podle Ondřeje Lišky, předsedy Strany zelených, která vyzvala k diskusi o odvolání prezidenta, ale vstupuje Václav Klaus do ratifikačního procesu zcela jednoznačně účelově. "Jen slepý to nemůže vidět," řekl Liška.