V minulosti se o Dodikovi mluvilo jako o prozápadním politikovi, který měl být novým, svěžím větrem v bosenskosrbské politice. V současnosti je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Lidé se mě ptají, jestli bychom se i my dopustili masakrů,“ tvrdí Dzuro. „Že oni by to nikdy neudělali. Až vám někdo zabije manžela, znásilní dceru a zapálí dům, tak si o tom můžeme promluvit.“
Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl armádu do stavu bojové pohotovosti, informovala srbská i kosovská média. V etnicky rozděleném městě Kosovské Mitrovici znějí sirény.
Po volbách je jasné, že jednota z donucení je stále více neudržitelná. Jediné, co Bosnu a Hercegovinu drží pohromadě, je neochota mateřských zemí Srbů a Chorvatů riskovat konflikt.
Až tři tisíce pracovních míst ročně budou k dispozici ve vládním programu Režim Srbsko, který usnadňuje zaměstnávání cizinců v ČR. Nařízení, které má řešit nedostatek kvalifikovaných sil v Česku.
Proč se lidé v Bosně vysmívají chodníku? Mají důvod bát se politiků, nebo sami sebe? A jak se umí bránit virtuální nenávisti? „Když jsou volby, tak je v Bosně možné všechno,“ říká Una Čilićová.
Obávaný nacistický lágr Sajmište pohltil desítky tisíc Židů, Srbů a Romů. Dnes hostí levné byty, hospody či tělocvičnu - a nově i Srbskou pokrokovou stranu, nazlobenou na „nepřející“ kritiky.
Buldozery v neděli srovnaly se zemí spornou zeď, která v prosinci vyrostla v kosovské Mitrovici. Dvoumetrovou betonovou bariéru zbudovali tamní Srbové u mostu přes řeku Ibar, která odděluje většinově srbskou severní část města od albánského jihu, čímž vzbudili prudkou reakci kosovských úřadů. Obě strany spolu nakonec uzavřely dohodu, jíž se usnesly zeď zbourat.
Stoupnout na kostku stavebnice není nic příjemného, jenže ještě horší někdy bývá přemluvit ratolesti k tomu, aby po sobě hračky uklidily. Se zajímavým nápadem přišli tři Srbové, kteří v Brně pracují na svém projektu chytré krabice na hračky.
Kosovští Srbové požadují osvobození svého předáka Olivera Ivanoviče. Senát Evropské unie v Kosovu-EULEX ho před týdnem uznal vinným ze spáchání válečných zločinů. Srbové to ale odmítají a proces odsoudil i Bělehrad. Srbové zároveň upozorňují, že dosud nebyl potrestán nikdo z nejvyšších představitelů kosovských Albánců.
Chorvatsko si dnes připomíná začátek operace Oluja neboli Bouře. Chorvatské jednotky před 20 lety zaútočily na hlavní oporu srbských sil, město Knin. Úspěšná ofenzíva sice ukončila konflikt s etnickými Srby na chorvatském území, provázely ji ale taky excesy proti civilnímu obyvatelstvu. Operace Bouře je dodnes citlivým tématem srbsko-chorvatských vztahů.
Už počtvrté se Srbové žijící na Českolipsku setkali v Novém Boru. Tradiční Srbský večer nabídl nejen balkánskou hudbu, kinematografii nebo kulinářské speciality. Tradice večerů byla založená, aby se mohli setkávat dělníci z bývalé Jugoslávie, kteří v regionu pomáhali se stavbou novoborského Crystalexu a českolipské nemocnice a často v regionu také zakotvili.
Před 15 lety při bombardování Jugoslávie zasáhly síly NATO čínskou ambasádu v Bělehradu. Incident ale nezastavil letecké údery aliance, které nakonec přiměly jednotky Slobodana Miloševiče, aby se stáhly z Kosova. V roce 2008 pak Kosovo vyhlásilo nezávislost, země ale zůstává etnicky rozdělená, hlavně na severu v Mitrovici, kde Srby a Albánce od sebe symbolicky odděluje řeka Ibar.
V Kosovu se dnes opakují ve třech okrscích místní volby. Před 14 dny musela volební komise kvůli incidentům na hlasovacích místech volby zrušit a nařídit nové. Mezinárodní policejní mise Eulex proto zvýší ostrahu volebních místností.
Srbské filmy i balkánská hudba přilákali v pátek večer do kina v Novém Boru na Českolipsku několik desítek lidí. Promítal se film Emira Kusturici, zněla hudba kapely Bachtale Apsa a kino provoněly srbské speciality. Nepřišli pouze zájemci o kulturu, ale i potomci Srbů, kteří na Českolipsku zůstali.
V chorvatském Vukovaru vrcholí spory o nápisy psané cyrilicí. Ve městě se už druhý den demonstruje. Lidé jsou pobouření tím, že chorvatské úřady kromě nápisů latinkou vyvěsily i srbské nápisy v cyrilici. Dvojjazyčné nápisy jsou přitom v nové členské zemi Evropské unie povinné.
Tisíce lidí se zúčastnily vzpomínkového ceremoniálu u východobosenské Srebrenice. Na hřbitově v Potočari pohřbívali 409 nově identifikovaných obětí. Před 18 lety tam srbská armáda pod vedením generála Ratka Mladiče povraždila na 8000 mužů a chlapců.
Na 20 tisíc Chorvatů demonstrovalo v centru Záhřebu proti zavádění cyrilice. Chorvatská vláda chce totiž v oblastech se silnou srbskou menšinou povolit dvojjazyčné nápisy v souladu se zákonem na ochranu menšin. Nejostřeji ji za to kritizují váleční veteráni.
Kosovská vláda vyzvala misi Spojených národů UNMIK, aby jí do dvou týdnů předala své kanceláře v severním Kosovu. Tamní srbská menšina to ale považuje za porušení dohod a pokus integrovat severní Kosovo násilím.
Srbové, kteří žijí v severní oblasti převážně albánského Kosova, dali jasně najevo, že neuznávají jeho instituce. Do dvoudenního referenda se jich zapojilo 75 procent a skoro všichni odmítli kosovskou vládu i úřady.
Srbové na severu Kosova rozhodují v referendu, zda akceptují instituce takzvané Republiky Kosovo. Očekává se, že výsledkem bude jasné NE. Referendum se koná krátce před čtvrtým výročím vyhlášení nezávislosti Kosova.
Kosovský premiér Hašim Thači vyzval nacionalistické hnutí Sebeurčení, aby zrušilo další plánovanou blokádu hlavního hraničního přechodu do Srbska. Radikální část kosovských Albánců požaduje rychlou integraci území obývaných menšinovými Srby.
Starostové srbských okresů v Kosovu vyhlásili na 14. a 15. února referendum o statutu jejich oblasti. Kosovští Srbové se odmítají podřídit správě nezávislého Kosova a trvají na tom, že jsou součástí Srbska.
Rusko odmítlo žádost 22 tisíc kosovských Srbů o občanství. Prezident Dmitrij Medveděv jim ale slíbil všestrannou podporu a pomoc. Srbové požádali o ruské občanství v naději, že je Moskva ochrání před kosovskými Albánci.
Bez dohody o podmínkách likvidace barikád na severu Kosova se rozešli zástupci kosovských Srbů a velení mezinárodních sil KFOR. To požaduje, aby Srbové přestali blokovat silnice k hraničním přechodům a základnám KFOR.