Rodičovský příspěvek se zvýší od ledna o 50 000 korun na 350 000 korun a uchazeči o studium na střední škole si od příštího roku budou moci podávat tři přihlášky místo dvou, schválil prezident Pavel.
Předmětem sporu mezi poslanci bylo zavedení možnosti, aby jako kvalifikovaní učili i odborně vzdělaní nepedagogové, s čímž nesouhlasí asociace děkanů vysokoškolských fakult a některé učitelské spolky.
Stejně jako na středních a vyšších odborných školkách by měla být podle návrhu i na školách základních možná vedle dálkové i kombinovaná výuka, tedy střídání denní například právě s dálkovou.
Poslanci zdůrazňují, že Evropa má svůj vývoj, své dějiny a svoji kulturu. Návrh výslovně uvádí tradice humanismu, které vycházejí z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu.
Sněmovna zahajuje debatu nad změnou financování školství. Vládní novela předpokládá, že školy by neměly být od roku 2018 financovány pouze podle počtu žáků, ale na základě počtu odučených hodin, který vyžaduje daný vzdělávací program. Reforma by se týkala mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce.
Od příštího roku budou muset předškolní děti povinně absolvovat poslední rok mateřské školy. Ve stejném roce se sjednotí přijímací zkoušky na střední školy. O čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Rozhodla o tom dnes hlasy vládní koalice Poslanecká sněmovna, když opět schválila novelu školského zákona. Poslanci přehlasovali veto prezidenta Miloše Zemana.
Poslanecká sněmovna by dnes měla rozhodnout o osudu novely školského zákona. Ta mimo jiné mění pravidla pro přijímání dětí do školek. Senát novelu schválil už v dubnu, začátkem května ji ale prezident Miloš Zeman vetoval. Nelíbilo se mu například to, že od roku 2020 by měly mít nárok na školku i dvouleté děti. Kritikům novely vadí i plánované zavedení povinných maturit z matematiky v roce 2021.
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona, která by měla přinést povinnou maturitu z matematiky nebo místa ve školkách i pro dvouleté děti. Uvedl to hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman tak prý učinil na základě doporučujícího dopisu Svazu měst a obcí České republiky. Sněmovna může veto přehlasovat. Zemanovo veto kritizovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).
Inkluze by mohla přijít do škol o rok později. Podle vládního návrhu měly být garantované peníze na výuku dětí s hendikepem už od letošního září. Senátoři ODS a KSČM ale chtějí pro školy více času na přípravu. Obávají se, že postižených dětí bude ve školách moc, a učitelé tak situaci nezvládnou. Návrh na odklad dnes posoudí Senát.
Pro děti bude od příštího roku povinný poslední rok mateřské školy. Ve stejném roce se mají také sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. O čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Počítá s tím novela školského zákona, kterou dnes schválili poslanci. Norma ještě musí projít Senátem a poté ji dostane k podpisu prezident.
Poslanecká sněmovna rozhodne o zavedení desetileté povinné školní docházky. Na programu má vládní návrh školského zákona, který do povinného vzdělávání zahrnuje i poslední ročník mateřské školy. Vláda tím chce zajistit dětem lepší start při nástupu do základní školy.
Od letošního září se změní podpora nadaných dětí. Nově budou mít všechny nárok na finanční příspěvek na rozvíjení svého talentu. V Česku jich je téměř 1400. Novela školského zákona jim také umožní studovat podle individuálního vzdělávacího plánu a absolvovat stáže na jiných školách.
I v září si žáci základních a středních škol budou zřejmě moci koupit ve školním automatu chipsy nebo sladkosti. Novela školského zákona sice počítá na školách s omezením nabídky potravin, které by děti neměly ve velkém jíst, vyhláška, která říká, jaké jídlo a pití to konkrétně bude, však zatím chybí.
Senát schválil beze změn novelu školského zákona. Cílem normy je upravit pravidla vzdělávání žáků s postižením, sjednocení závěrečných zkoušek na učilištích nebo zákaz prodeje nevhodných potravin na školách. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Vláda schválila novelu školského zákona, která zřizuje registr učitelů. Díky němu by měl mít stát přehled, kolik učitelů a v jakých oborech školy zaměstnávají.