Ve skutečnosti méně než jedno procento všech dárců v registru daruje, ale registr potřebujeme tak široký, aby každý případný pacient svého dárce našel, objasňuje primář Pavel Jindra.
„Bylo by dobré kdyby alespoň polovina nebo třetina našich pacientů našla dárce v Čechách. Bylo by to levnější a organizačně jednodušší než vozit sem dřeň z ciziny,“ vysvětluje lékař.
Dárcem kostní dřeně se v Česku může stát zdravý člověk, který váží alespoň 50 kilo a je mladší 35 let. V národním registru už je přes 100 tisíc potenciálních dárců.
Studenti pořádají další náborovou akci pro zájemce o darování kostní dřeně. Lidé se mohou zapsat do registru dárců mimo nemocnici. Náborovou akci hostí stavební fakulta ČVUT.
Dobrovolně a bez nároku na odměnu se rozhodli někteří lidé darovat svou kostní dřeň a zachránit tak lidský život. Právě na třetí zářijový víkend připadá Světový den dárců kostní dřeně. Podle statistik Českého registru dárců krvetvorných buněk se jako možný dárce hlásí každý dvoustý člověk. Například v Německu je ochota lidí až desetkrát větší.
Český rozhlas dnes ve Starém městě u Uherského Hradiště uspořádal Koncert pro pár kapek krve. Měl poděkovat všem, kteří pomáhají nemocným leukémií a motivovat je k zapsání do registru dárců kostní dřeně. V boji s nemocí chtějí organizátoři podpořit také čtyřiatřicetiletou Barboru Halodovou z Polešovic, která má akutní leukemii.
Český registr dárců krvetvorných buněk letos vyřadí nejméně 2300 lidí. Důvodem je jejich věk a zdravotní stav. Naposledy může člověk darovat kostní dřen v 55 letech. Registr ale nutně potřebuje vyřazené dárce nahradit.
Třiatřicetiletá Petra Slavíková ze Zlína našla vhodného dárce kostní dřeně. Lékaři ho vypátrali v německém registru. Šance na vyléčení leukémie jsou vysoké.
