Na palubě polského letadla společnosti Ryanair letícího 23. května 2021 z Atén do Vilniusu bylo 126 pasažéru. V běloruském vzdušném prostoru dostali piloti zprávu, že na palubě je bomba.
Utahují si z Lukašenka a ruské propagandy. Jsou na černých listinách běloruských vládců. Vězení se vyhnuli jen o fous. Jejich videa mají miliony zhlédnutí a do Běloruska se vrátit nemohou.
„Doslova právě teď jsem podepsal všechny příslušné dokumenty o tom, že jsem dostal milost. To je prostě nádherná novinka,“ řekl Raman Pratasevič, bývalý šéfredaktor běloruského opozičního média Nexta.
Novináři jsou obžalováni z mnoha zločinů, mimo jiné z podněcování nenávisti a masových nepokojů, konspirace za účelem převratu či zapojení do extremistické činnosti.
Novináři jsou obviněni mimo jiné podněcování nenávisti a masových nepokojů, konspirace za účelem převratu či zapojení do extremistické činnosti. Hrozí jim až 15 let vězení.
Běloruský soud shledal loni v květnu Rusku vinnou z jednání, které podle něj „směřovalo k podněcování společenské nenávisti a sváru„ a také z “nezákonného shromažďování a šíření osobních údajů“.
Letadlo mířilo přes běloruský vzdušný prostor z Atén do Vilniusu, když mu běloruské řízení letového provozu nařídilo přistát v Minsku. Tvrdilo přitom, že je na palubě bomba.
Podle listu The New York Times byl přeběhlík kontrolorem letecké dopravy na minském letišti. Polským úřadům měl poskytnout důkazy o tom, že vynucené přistání bylo operací běloruské tajné služby.
Ruský list Izvestija napsal, že studentka uzavřela s vyšetřovateli dohodu o spolupráci při vyšetřování, a proto jí za podněcování k nenávisti hrozí šest let vězení, místo jinak obvyklých 12 roků.
Bělorusko také odvolalo dříve udělený souhlas s tím, aby se Julie Fischerová stala novou velvyslankyní v Minsku. Jde o reakci na pondělní vyhlášením nových amerických sankcí proti běloruskému režimu.
V Bělorusku tuto středu začal další ostře sledovaný politický proces. Před nejvyšším soudem stanula jedna z nejvýraznějších tváří protilukašenkovské opozice Maryja Kalesnikavová.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se minulý týden shodli na podobě nových protiběloruských sankcí. Na unijním sankčním seznamu nyní figuruje 166 lidí a 15 institucí.
Běloruský opoziční novinář a jeho partnerka byli zadrženi v květnu v Bělorusku po nuceném přistání jejich letu. Informace o jejich přemístění do domácího vězení řekli ruské redakci BBC jejich rodiče.
Evropská unie podle ministra zahraničí Kulhánka kromě toho nabízí Bělorusku hospodářskou pomoc. Ta je však podmíněna tím, že režim zanechá represí vůči opozici a umožní vypsání demokratických voleb.
Zpřísnění sankcí je reakcí na vynucené přistání letadla společnosti Ryanair na pravidelné lince z Atén do Vilniusu na konci května, kdy byl zadržen opoziční novinář Raman Pratasevič s přítelkyní.
Pilot se podle Michaela O'Learyho snažil opakovaně spojit se svými aeroliniemi, běloruští dispečeři mu však podali nepravdivou informaci, že Ryanair neodpovídá.
Mnozí o věrohodnosti vystoupení mají velké pochyby a tvrdí, že je Pratasevič pod nátlakem. Někteří z přítomných reportérů dali najevo, že nepovažují vystoupení za věrohodné.
„Jediný strach, který mě drásá, je strach, že zůstanu pozadu. Bojím se, že se dostanu na svobodu a nebudu nikdo. Hrůza pomyslet, že jsem neobhájila diplomovou práci,“ napsala Sapegaová.
„Mnohokrát jsem viděl obviněné se přiznat k trestným činům přímo před dveřmi těchto cel,“ řekl serveru Rádio Svobodná Evropa jeden z bývalých politických vězňů.
Běloruské bezpečnostní složky zadržely Prataseviče a jeho partnerku Sofii Sapegaovou 23. května v Minsku po vynuceném přistání letadla Ryanair, které mířilo z Atén do Vilniusu.
„Hodně jsem kritizoval Alexandra Grigorjeviče (Lukašenka), ale když jsem se začal víc zabývat politickými tématy, začal jsem chápat, že dělá správnou věc, a určitě ho respektuji,“ řekl Pratasevič.
„Jako svrchovaná země nemůžeme tento nikoliv přátelský výpad ponechat bez povšimnutí,“ řekl mluvčí běloruské diplomacie v reakci na sankce Spojených států.
Petrohrad||Ivana Milenkovičová|Zprávy ze světa|Od stálého zpravodaje
Aktivistu Andreje Pivovarova policie zadržela, když se chystal odletět z Petrohradu do Varšavy. Letadlo už bylo na vzletové dráze, když stroj na poslední chvíli zastavili a Pivovarova z něj vyvedli.
Americká administrativa neupřesnila, proti kterým běloruským společnostem budou sankce zavedeny. První americké sankce proti Bělorusku začaly platit v roce 2006.
Litevský policejní šéf Rolandas Kiskis také uvedl, že vyšetřování leteckého incidentu zahájily i Polsko a americká FBI vzhledem k tomu, že na palubě letadla byli i polští a američtí občané