V úterý zemřel maršál Dmitrij Jazov, který byl sovětským ministrem obrany a jedním z hlavních pučistů, kteří se v roce 1991 postavili proti prezidentu Michailu Gorbačovovi.
Morales uvedl, že jen podporuje demonstrace proti puči. Podle Bolívie ale vyzval k „tvrdému boji proti fašistům a rasistům“, a to v telefonátu s organizátorem protestů.
V regionálním Deníku se dozvíte, že ministerstvo vnitra navrhuje, aby se platy obecních zastupitelů zvýšily o 7,5 procenta. Více si přečtěte v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Šéf Bílého domu napsal na twitter, že ve skutečnosti demokraté nezahájili takzvaný impeachment, ale puč, jehož cílem je zbavit americký lid jeho moci a svobod.
Fethullaha Gülena tamní vláda považuje za hlavního organizátora pokusu části armády o převrat v červenci 2016, po němž turecká prokuratura rozpoutala rozsáhlé čistky ve státní správě.
Soud v Černé Hoře ve čtvrtek poslal na pět let do vězení dva přední představitele proruské opozice. Shledal je vinnými z účasti na zmařeném pokusu o převrat z roku 2016.
Prezident Robert Mugabe je zatčen, ale v pořádku, uvedla armáda v Zimbabwe. Zprávy z Harare naznačují, že občané jsou klidní a vojáky v jejich uchopení moci spíše podporují.
Mnohaletý vládce Zimbabwe Robert Mugabe je v domácím vězení a je prý v pořádku. Mugabeho drží pod zámkem armáda, jež slova o puči odmítá - prý jen nastoluje pořádek. Co se to tedy v Zimbabwe děje?
Turecký soud ve středu poslal na doživotí do vězení 34 osob, které uznal vinnými z pokusu o zavraždění prezidenta Erdogana během loňského pokusu o státní převrat. Informovala o tom agentura AFP.
Rakousko zakázalo tureckému ministrovi hospodářství Nihatu Zeybekcimu, aby se v alpské republice zúčastnil akce k výročí loňského nezdařeného puče v Turecku.
Nedaleko Ankary soudí více než 200 lidí obviněných z podílu na zmařeném puči. Většina z nich jsou vojáci s vysokou hodností. Podle obžaloby se loni pokusili sesadit tureckého prezidenta Erdogana.
Německá kancléřka Angela Merkelová varovala v Ankaře před omezováním demokracie. Kritizovala tak plánované posílení prezidentských pravomocí i tvrdý postup tureckých úřadů vůči opozici a lidem podezřelým z účasti na červencovém pokusu o puč. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté. Politička se v Ankaře sešla s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a setkala se i se zástupci opozičních stran.
Turecký parlament schválil prodloužení výjimečného stavu o tři měsíce. Výjimečný stav platí v Turecku od poloviny roku 2016, kdy došlo k pokusu o puč. Vláda prodloužení zdůvodnila tím, že je potřeba více času na vymýcení vlivu nepřátel země uvnitř tureckých institucí.
Turecké úřady odpojily jihovýchod země od internetu. Snaží se tak předejít eskalaci protestů. Bez přístupu k síti je podle odhadů v oblastech obývaných především Kurdy šest milionů lidí, a to například ve městech Mardin nebo Diyarbakır. Internet tam prakticky nefunguje od minulého čtvrtka.
Rychlejší přidělování peněz a konkrétní harmonogram pro zavedení slíbeného bezvízového styku. Takové jsou požadavky Turecka po pátečním jednání se šéfkou unijní diplomacie Federikou Mogheriniovou a komisařem pro rozšíření Johannesem Hahnem. Země si podle ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua stěžuje, že jí Evropské unie slíbila finanční pomoc za zastavení migrační krize a svou dohodu nedodržuje.
Před 25 lety se konzervativní křídlo Komunistické strany Sovětského svazu pokusilo převzít moc v zemi. Tři dny a tři noci hájily desítky tisíc lidí v Moskvě Bílý dům - nejen sídlo Nejvyššího sovětu, ale také symbol demokratických změn. Pokus o puč nakonec ztroskotal a v jeho důsledku se Sovětský svaz rozpadl.
V Turecku podmínečně propustí asi 38 tisíc vězňů odsouzených za méně závažnou trestnou činnost. Informoval o tom tamní ministr spravedlnosti Bekir Bozdag. Přitom zdůraznil, že opatření se týká výhradně zločinů spáchaných před 1. červencem. Podle médií tak chce uvolnit místo pro zatčené v souvislosti se zmařeným pučem z poloviny minulého měsíce. Ankara ale takové vysvětlení nepodala.
Turecké úřady stále pokračují ve stíhání možných odpůrců režimu a také v čistkách ve veřejných institucích. Dnes například turecká policie prohledává budovy tří soudů v Istanbulu. Úřady také nově vydaly zatykače na dalších 173 soudních zaměstnanců, kteří jsou podle deníku Hürriyet podezřelí ze zapojení do pokusu o převrat. To vše přesně měsíc po neúspěšném puči.
V Turecku byl podle tamních médií vydán zatykač na bývalého kapitána fotbalové reprezentace Hakana Süküra. Důvodem je napojení někdejšího hráče Galatasaraye Istanbul a Interu Milán na duchovního Fethullaha Gülena, jehož vláda viní ze zosnování červencového pokusu o převrat.
Po červencovém pokusu o převrat přišlo v Turecku o práci už 76 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru. Řekl to dnes ministr vnitra Efkan Ala. Z toho ministerstvo školství zrušilo smlouvy více než 27 tisícům pracovníkům. V rámci popřevratových čistek přišlo o své dosavadní zaměstnání také téměř tři a půl tisíce tamních soudců a prokurátorů.
Turecký prezident na milionovém shromáždění v Istanbulu znovu podpořil zavedení trestu smrti. Recep Tayyip Erdogan řekl, že příslušný zákon podepíše, pokud ho schválí parlament. Upozornil zároveň, že trest smrti používá řada států.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan svolal do Istanbulu masovou demonstraci. Chce tak ukázat jednotu Turků proti nepřátelům režimu, kteří se ho v polovině července pokusili svrhnout. Mezi pozvanými jsou i někteří vůdci opozičních stran. Kromě Erdogana na shromáždění promluví nejspíš i premiér Binali Yildirim.
Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zahájila kvůli pokusu o převrat čistku ve vlastních řadách. Potlačený puč z 15. července už měl za následek rozsáhlé zatýkání a propouštění stoupenců islámského duchovního Fethullaha Gülena, údajného strůjce rebelie části armády, v justici, školství, v médiích i dalších sektorech.
