V pátek 22. března se návštěvníci poprvé podívají do všech tří zpřístupněných historických vodojemů. Prázdné nádrže jsou nejnovější turistickou atrakcí Brna.
Stovky metrů nevyužitých chodeb sloužily jako skladiště anebo v nich jen sedal prach. Pak ale přišla druhá světová válka a podzemní prostory získaly nové využití.
Lubomír Vysočan se narodil v roce, kdy vypukla druhá světová válka. A jeho život mohl skončit dřív, než tento dosud nejstrašnější konflikt v lidských dějinách dospěl ke svému závěru. Měl ale štěstí.
Zařízení se skládá z uzavřené kabinky, která je v principu vyhrazena ženám, a dvou otevřených míst s pisoáry pro pány. Z vnější strany je k dispozici také kohoutek s vodou.
„Střední Čechy jsou krajem, který je stále více ničený, ale zároveň je to nesmírně bohaté místo a civilizační ohnisko, a to po dobu několika posledních tisíc let,“ zdůrazňuje Václav Cílek.
Potápěči pražských hasičů pokračovali v prohledávání podzemí Motolského potoka. Důvodem je pátrání po pohřešovaném, kterého o víkendu v podzemí smetl přívalový déšť.
Čínská seizmologická služba v neděli v Severní Koreji zaznamenala druhý slabší otřes po nukleárním testu. Následný otřes později oznámila i americká seizmologická služba USGS.
Tak jako Rychlé šípy objevovaly Stínadla, objevuje skupina nazvaná Správným směrem neznámá místa v Brně. Nadšenci inspirovaní právě foglarovkami se každý týden vydávají prozkoumat tajemná místa. Často nahlížejí třeba do podzemí, ale dohody se správci jim odkrývají i další nezvyklé pohledy. Fotografie „zajímavostí z podzemí i nadzemí“ navíc sdílí na vlastních stránkách.
V pískovcových štolách, vyhloubených v 17. století na pražském Proseku, by se měl do dvou let pro návštěvníky otevřít více než půlkilometrový vyhlídkový okruh. Promění se také okolí zanedbaného místa, kde dnes přespávají lidé bez domova. Vznikne tam i venkovní vyhlídková plošina.
V Kašperských Horách jsou v těchto dnech mimořádně otevřeny i běžně nepřístupné prostory. V rámci Dnů Evropského dědictví se tady například až do neděle mohou lidé každé odpoledne podívat do kostela Panny Marie Sněžné, zapojit se do komentovaných prohlídek kostela svatého Mikuláše nebo navštívit podzemí radnice, které představuje nejen ojedinělý prostor, ale jeho raritou je i to, že slouží jako zimoviště netopýrů.
V Telči na Jihlavsku se otevřelo podzemí. Autoři na jeho podobě pracovali více než tři roky a dnes předvedou své odvážné interaktivní pojetí prohlídky.
Jeskyňáři prolézají podzemní chodby pod Smetanovými sady v Olomouci. Zhruba před rokem se v parku do země propadlo batole. Dítěti se nic nestalo, stav chodeb teď zjišťují odborníci a zakreslují je do mapy. Podzemní systém je větší, než speleologové čekali.
V jihlavském podzemí na jednom místě příliš zvětral strop, hrozilo zranění turistů. Bánští záchranáři ho dnes museli zajistit dřevěným bedněním. Rizikový úsek stropu je přímo nad strmým schodištěm.
Po 20 letech se symbolicky na 1. máje pro veřejnost otevře podzemí někdejšího Stalinova pomníku na pražské Letné. Bývalé skladiště brambor dnes zeje prázdnotou. Prohlídky pořádá společnost Opona, součástí akce jsou dvě tematické výstavy - Kalendárium totality a 10 let České republiky v Evropské unii.
Návštěvníci hradu Sovinec na Bruntálsku by v budoucnu mohli zavítat i do podzemí. Díky nečekané evropské dotaci může hrad v podhůří Jeseníků opravit unikátní podzemní chodbu, která vede zachovalým opevněním.
Rekonstrukce pavilonu A výstaviště Flora v Olomouci odhalila další pozůstatky barokní pevnosti z 18. století. Jedná se o zbytky minérských a naslouchacích chodeb historické tereziánské pevnosti. Díky opravám hlavního pavilonu olomouckého výstaviště se přišlo také na zapomenutý bunkr.
Město Benešov uvažuje, že by se podzemní prostory pod infocentrem a radnicí mohly už v příštím roce otevřít pro veřejnost. Chodby a sklepy pod městem nejsou příliš prozkoumané a město se je snaží zmapovat. Vychází při tom z kopie jediné existující mapy benešovského podzemí, která vznikla během okupace nacistickým Německem.
Občanské sdružení Ochránci památek pevnosti Josefov už dvacet let spravuje obrannou jihovýchodní část objektu, Ravelin XIV. Spolek, který založil Milan Libich, má v současnosti patnáct členů. V podzemních chodbách tráví nadšenci téměř všechen svůj volný čas prací.
Znojmo za několik týdnů spustí projekt ‚Adrenalinové podzemí‘ za 13 milionů korun. Většinu peněz přitom město zaplatí z evropské dotace. V podzemí vzniknou tři nové trasy různé obtížnosti. Ta nejatraktivnější bude velmi členitá, návštěvníci projdou i úseky, kde protéká voda.
Brno zpřístupní od května chodby s rozvody inženýrských sítí neboli kolektory. Bude tak po Praze teprve druhým městem v republice, které pustí návštěvníky do technických podzemních prostor.
Oprava hlavního sídla Národní knihovny v Praze je stále ostře sledovanou událostí. Poté, co utichly debaty kolem stavby Kaplického Blobu, se stále mluví o průběhu rekonstrukce zastaralého barokního areálu Klementina, kde knihovna sídlí. Nově se objevily spekulace o tom, že by v jeho podzemí měly vzniknout garáže pro zaměstnance knihovny. Ty ale popřelo jak vedení knihovny, tak památkáři, kteří na opravu národní kulturní památky dohlíží.
V centru brněnské městské části Bosonohy se bortí chodníky, silnice a na konci minulého roku se dokonce propadly dva domy. Proto tam dnes začne stavebně-historický průzkum. Má určit jak, by se dalo propadům zabránit.
Může se bývalá podzemní nacistická továrna u Litoměřic otevřít pro veřejnost? Záměr radnice vybudovat v části podzemí prohlídkový okruh by vyšel na stovky milionů korun. V současné době jsou pozůstatky továrny Richard celkem nebezpečné, protože se postupně uvolňují kusy kamenů a v chodbách se tvoří velké závaly. Na místě zhruba kilometr od Litoměřic během druhé světové války zemřelo na čtyři a půl tisíce vězňů.
Nejen hradem a zámkem, čili památkou historickou, ale také památkou technickou se může pochlubit Český Krumlov. Nachází se tam totiž bývalý grafitový důl, kde se těžila surovina i pro světoznámou českobudějovickou tužkárnu.
