„Daleko větší úspěšnost v rozpoznávání měli mládežníci nebo malé děti právě proto, že jsou na internetu a vidí, jak umělé vygenerované fotografie vypadají,“ upozorňuje Barbara Zitová.
Vláda Petra Fialy (ODS) čelí v polovině svého mandátu vypjaté mezinárodní situaci. Zatímco ale premiér vyjadřuje podporu Izraeli, v České republice protestují lékaři i pedagogové.
„Kuchařky berou 20 000, možná i míň. Podle mě musíme hledat systém, aby školy a zřizovatelé v menších obcích spolupracovali na tom, aby měli jednu jídelnu, rozváželi obědy,“ navrhuje Daniel Prokop.
„Mzdy na vysokých školách vzrostly o 36 procent a vědecké peníze o 37 procent za čtyři roky, ale v regionálním školství došlo k růstu platu o víc než 50 procent,“ říká bývalý ministr školství.
Stát správně šetří kvůli konsolidaci veřejných financí, ale ani tak nemůže přijít s nereálným návrhem a alibisticky ho označit za technický dokument k politické debatě.
Fialova vláda není ve snadné situaci. Požadavků na státní rozpočet je mnoho, výdaje by se ale měly snižovat. Ve školství chybí peníze pro humanitní akademiky a i pro učitele a pedagogické pracovníky.
Pedagogové vysokých škol plánují protestní akci kvůli dlouhodobému podfinancování. Nejhůře jsou na tom společenskovědní obory. Někteří univerzitní učitelé už odcházejí na základní a střední školy.
Předmětem sporu mezi poslanci bylo zavedení možnosti, aby jako kvalifikovaní učili i odborně vzdělaní nepedagogové, s čímž nesouhlasí asociace děkanů vysokoškolských fakult a některé učitelské spolky.
„Dosud jsme měli v Česku jenom legislativu, která ale nestačila. Existuje totiž spousta situací, ve kterých se musíme zabývat etikou a řešit, co bude pro žáka nejpřínosnější,“ říká Marková.
Vyučující si na seminářích a workshopech vyzkoušeli, jak si během jedné vyučovací hodiny procvičit cizí jazyk a zároveň rozšířit znalosti o ropě, i jak ohodnotit výkony žáků bez známek.
Vysokoškolští pedagogové budou podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) při registraci k očkování používat kód přidělený školám pro přednostní očkování akademiků.
Podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové ale pedagogové nedostali včas informace k bezplatnému testování. Na testy jich tak kvůli tomu přijde málo.
Mladí pedagogové si stěžují také na nízké platy. Průměrný vysokoškolák ve veřejné správě a službách bere o pětinu víc než učitel. V soukromých společnostech je to pak dokonce o 35 procent více.
Podle statistiky Ministerstva školství je nejvíc vychovatelů ve věku 51 až 55 let. Až odejdou do penze, čekají dětské domovy podle Federace dětských domovů potíže.
Zhruba dvacet procent pedagogů v mateřských školách trpí syndromem vyhoření. Ukázal to nový výzkum Pedagogické fakulty UK a Edukační laboratoře. Přes 60 procent učitelů pak syndrom ohrožuje.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) chce nedostatek učitelů řešit zvýšením platů učitelů. Přeje si, aby do roku 2021 byl jejich průměrný plat 45 tisíc korun.
Vláda v minulosti slíbila, že za dva roky by platy učitelů měly dosáhnout 130 procent průměrné mzdy, což by ovšem znamenalo částku blížící se 50 tisícům korun.
V programovém prohlášení se vláda zavázala zvýšit platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 minimálně na 150 procent jejich výše z roku 2017, tedy nejméně na 46 tisících korun.
„Učitelé potřebují peníze, podporu a svobodu,“ uvedla Gabriela Hrušková za uskupení Učitelská platforma. Podle ní učitelé nevěří slibům o navyšování platů.