Plynovod byl mimo provoz od 11. července a zejména Německo mělo obavy, že kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Západem zaviněné invazí ruských vojsk na Ukrajinu už by se dodávky nemusely obnovit.
Podle německé vlády hrozí přerušení dodávek ruského plynu do země. Ruský plynovod Nord Stream 1 od pondělí podstoupí pravidelnou údržbu. Předchozí týdny přitom operoval na ani ne poloviční kapacitu.
Nedělní návštěva německé kancléřky Angely Merkelové v Kyjevě vyvolala v ukrajinské metropoli spíš rozpaky než spokojenost. Jak se zdá, pro prezidenta Volodymyra Zelenského byla vyloženým zklamáním.
Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. USA projekt dlouhodobě kritizují, protože plynovod podle nich zvýší politický a ekonomický vliv Ruska na Evropu.
Jedním z nejkontroverznějších témat volebního programu je otázka ceny emisních povolenek pro oxid uhličitý. To je skleníkový plyn, jehož vypouštění vede k oteplování klimatu.
Během schůzky Blinkena s Lavrovem vyšlo oficiálně najevo, že Spojené státy uvalily sankce proti osmi lodím a institucím zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2.
Trojice polských poslanců Evropského parlamentu předložila parlamentu návrh rezoluce, která by Evropskou komisi přiměla k zastavení rusko-německého projektu. Návrh ale nezískal potřebnou podporu.
Výzvu pronesl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Plynovod je podle něj ruským geopolitickým projektem, jehož cílem je rozdělit Evropu a oslabit evropskou energetickou bezpečnost.
Použily sankčního zákona namířeného proti nepřátelům USA, uvedlo ministerstvo financí. Podle německého bulvárního deníku Bild se z prací stáhla německá stavební a inženýrská skupina Bilfinger.
Plynovod v délce zhruba 1200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika.