Tváří v tvář ekonomickým výzvám a politickým a právním tlakům dávají giganti sociálních médií najevo, že boj proti nepravdivým informacím pro ně už nemá tak vysokou prioritu.
Facebook v souvislosti s útoky na sídlo amerického Kongresu z 6. ledna roku 2021 Trumpovi zakázal účet na neurčito, později opatření zmírnil na nejméně dva roky.
Společnost Meta uvedla, že dohoda je v nejlepším zájmu komunity a akcionářů. Meta je majitelem sociálních sítí Facebook a Instagram či komunikační služby WhatsApp.
Podle žaloby se mělo jednat o nenávistné příspěvky, které identifikovaly univerzitního profesora chemie, falešně obvinily, prozradily jeho adresu, a které obsahovaly výzvy k jeho zabití.
Pro americké technologické firmy v Kalifornii často pracovali specialisté z Indie, kteří měli jen pracovní víza. Díky nim mohli ve Spojených státech pracovat až šest let.
Firmě vadí, že by nový zákon dal mediálním společnostem více možností při vyjednávání o poplatcích za využívání zpravodajství na platformách, jako je právě Facebook.
Meta podle tureckých úřadů omezovala konkurenci tím, že slučovala údaje shromážděné prostřednictvím Facebooku, Instagramu a WhatsAppu. Vedení Meta Platforms to ale odmítá.
Vedení Meta se propad snaží zastavit tak, jak jim bylo vždy nejbližší: kopírováním konkurence. Instagram proto začal upřednostňovat krátká videa, která jsou „inspirována“ proudem For You Page TikToku.
Podle výzkumníků smazané účty šířily informace, které propagovaly proamerické politické postoje k tomu, co se děje ve světě. Zároveň byly silně vyhraněné proti Rusku, Íránu a Číně.
Sociální síť TikTok dominuje u mladých svým modelem krátkých videí. Odebírá tak uživatele zaběhlým sociálním sítím jako Facebook a Instagram. Platformy, vlastněné firmou Meta, tak nyní provádí změny.
Regulace mají mimo jiné lépe chránit konkurenční prostředí na internetu či přimět velké společnosti, jako jsou Meta Platforms nebo Google, aktivněji bojovat proti nezákonnému obsahu a dezinformacím.
Soud v Rusku vyměřil pokutu pět milionů rublů (1,5 milionu Kč) americké neziskové společnosti Wikimedia,
čínský provozovatel aplikace TikTok dostal pokutu dva miliony rublů (613 000 korun).
Osobám, mezi kterými jsou šéf Bank of America, náměstkyně ministra obrany, mluvčí ministerstev obrany a zahraničí či manželka šéfa americké diplomacie, se zakazuje vstup do Ruska „na neurčito“.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor hrozí Wikipedii pokutou až čtyři miliony rublů, tedy asi milion korun, pokud nepřestane šířit údajné dezinformace o válce na Ukrajině.
Sociální síť Instagram ignoruje většinu nahlášení závadného obsahu v soukromých zprávách, tvrdí nezávislá organizace Centrum pro boj proti digitální nenávisti.
Ruská influencerka řekla, že členové svazu měli na svých profilech často desítky tisíc sledujících a že kvůli vypnutí sociálních sítí přišli o peníze, které jim odtud plynuly z reklamy.
Zatímco Facebook nebo Instagram ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval, nejpopulárnější video platforma YouTube zatím odolává. Možná i díky poměrně vstřícnému přístupu ze strany Googlu.
Americkou společnost Meta Platforms, pod kterou tyto sítě spadají, pak soud za toleranci násilí označil za extremistickou. Informovala o tom agentura Reuters.
Donedávna byly doménou dezinformátorů a manipulátorů především upravené fotografie. Videa pak lidé považovali za věrohodnější, protože jejich zmanipulování nebylo tak jednoduché
Ruský cenzurní úřad zakázal sociální síť Instagram kvůli údajnému šíření nenávisti. Ruská prokuratura také požádala soud, aby označil firmu Meta, které instagram patří, za extremistickou organizaci.
Technologičtí dravci z Wall Streetu byli na podzim miláčkem investorů, teď se od nich štěstěna odvrací. Pocítil to hlavně spolumajitel Facebooku a jeho mateřské firmy Meta Platforms, Mark Zuckerberg.
Platforma Facebooku se spoléhá na zpracování uživatelských dat, aby mohla poskytovat cílenou online reklamu. A případné zastavení transatlantických přenosů dat by prý mohlo mít zničující dopad.