Patnáct let už platí v České republice lustrační zákon. Po listopadové revoluci měl ve státní správě omezit vliv těch, kteří dříve spolupracovali s komunistickou stranou nebo státní bezpečností. V posledních letech se objevují diskuse, jestli takový zákon ještě vůbec potřebujeme.
Polský Institut národní paměti zveřejní jména agentů a spolupracovníků někdejší komunistické Státní bezpečnosti. Umožňuje to zákon, který dnes schválil polský parlament.
Aféra kolem odvolané polské vicepremiérky a ministryně financí Zyty Gilowské nabývá groteskních rozměrů, Premiér, který ministryni odvolal kvůli lustracím, ji nyní povolává zpět.
Jedním z důvodů je případ bývalé vicepremiérky Zyty Gilowské, která v pátek odstoupila kvůli podezřením z lustračního podvodu. Případ profesorky Gilowské odhalil všechny slabiny polských lustrací.
Polská vicepremiérka a ministryně financí Zyta Gilowská odchází z vlády kvůli nařčení ze spolupráce s bývalou komunistickou tajnou policií. V čele ministerstva ji nahradí dosavadní poradce premiéra a známý manažer Pawel Wojciechowski.
Polští novináři projdou lustracemi. Poslanecká komise tuto povinnost přidala k novele zákona o Institutu národní paměti, který spravuje archivy bývalé státní bezpečnosti.
Polská katolická církev odmítá veřejnou lustraci duchovních, agentů bývalé komunistické tajné služby. Někteří kněží naopak zveřejnění jmen spolupracovníků státní bezpečnosti považují za jediný způsob očisty katolické církve.
V Krakově začala pracovat komise Paměť a starostlivost pro lustraci duchovních. Vznik komise je reakcí na aféry a obviňování kněží ze spolupráce s tajnými službami minulého režimu.
S bývalými agenty státní bezpečnosti se potýkají prakticky všechny postkomunistické země. Ukazuje se, že v Polsku komunistická tajná policie hluboce infiltrovala i katolickou církev. Ta se s tímto problémem dodnes nevypořádala. Krakovská arcidiecéze proto vytvoří lustrační komisi.
Polsko chystá změny v lustracích. Dosavadní podoba lustračního zákona se ukázala jako zcela neefektivní. Nové řešení lustrací ale také vyvolává otázky.
|Milan Kopp, Jana Zemanová, Milada Richterová, Lucie Husárová 1|Zprávy z domova
Vládní koalice má těsně před schválením státního rozpočtu problém: rozdělily ji lustrace. Zatímco předseda vlády Jiří Paroubek ve středu naznačil, že podpoří návrh komunistů je zrušit, pro koaliční partnery je něco takového nepřijatelné. Ve čtvrtek premiér kvůli obavě z rozpadu koalice své stanovisko zmírnil a připustil, že zrušení lustračního zákona by bylo možné o rok až o dva odložit. Za prioritu považuje přijetí státního rozpočtu.
Do vysokých postů ve státní správě by se mohly vrátit kádry komunistického režimu. KSČM dnes totiž ve sněmovně navrhla zrušení lustračních zákonů a premiér Paroubek řekl, že by takový návrh podpořil. Lustrační zákony jsou podle něj nadbytečné.
Lustrační aféra bývalého polského premiéra Józefa Oleksyho se dočkala dalšího pokračování. Odvolací soud potvrdil, že Oleksy je lustračním lhářem a jako takový nesmí deset let působit ve veřejném životě. Další kolo sporu se bude odehrávat před Nejvyšším soudem nebo i před soudem pro lidská práva ve Štrasburku.
Bývalý polský premiér Józef Oleksy je lustračním lhářem. Potvrdil to odvolací soud ve Varšavě, který ponechává v právní moci výrok, proti němuž se Józef Oleksy odvolal.
Sociální demokracie se začíná detailněji zabývat případem člena širšího vedení strany Mariana Kuśe. Politik a podnikatel z Českého Těšína straně předložil negativní lustrační osvědčení, které bylo falešné, protože Kuś ve skutečnosti spolupracoval s tajnou komunistickou policií. Celou kauzu by měl v pondělí projednat krajský výkonný výbor ČSSD.
Pět vysoce postavených polských politiků by mělo dobrovolně rezignovat na své funkce. Jinak se dostanou před lustrační soud. Oznámil to mluvčí polského ombudsmana.
|Milan Kopp, Helena Šulcová, Pavla Dluhoschová, Lucie Weissová, Marika Táborská|Zprávy z domova
Lustrační zákony nadále zůstanou v platnosti. Komunistům se totiž v Poslanecké sněmovně ani na potřetí nepodařilo prosadit návrh na jejich zrušení. Sněmovna hned v prvním čtení návrh zamítla, a to hlasy občanských demokratů, lidovců, unionistů a části poslanců ČSSD. Lustrační zákony přijaté po roce 1989 brání tomu, aby funkcionáři bývalého komunistického režimu a členové jejich bezpečnostních složek mohli zastávat významné funkce ve státní správě a na dalších citlivých postech.
Vládní koalici čeká ve sněmovně zkouška soudržnosti. Už na nynější schůzi, která začíná odpoledne, mají totiž poslanci projednat v prvním čtení komunistický návrh na zrušení lustračních zákonů. Koalice ale stále není v postoji k tomuto návrhu jednotná. Část ČSSD je připravena komunisty podpořit. Lidovci a unionisté jsou ale proti a varovali, že pro koalici by to mohlo mít smrtící účinek. Lustrační zákony brání od počátku 90. let v tom, aby funkcionáři bývalého komunistického režimu a členové jejich bezpečnostních složek mohli zastávat významné funkce ve státní správě a na dalších citlivých postech.
Návrh na zrušení lustračních zákonů příští týden nejspíš prověří pevnost vládního tábora. Sněmovna bude projednávat komunistický návrh na zrušení lustrací v prvním čtení.
Mojmír Weimann, který měl být od 1. července ředitelem Státní opery Praha, na funkci rezignoval. Nynější ředitel Národního divadla v Brně nesplnil podmínky lustračního zákona. Nepředložil totiž zákonem vyžadované čestné prohlášení, protože jej po něm úředníci ministerstva kultury nechtěli. Jde již o druhou chybu ministerstva při obsazování funkce ředitele - počátkem ledna se ztratila přihláška jednoho z uchazečů.
|Milan Kopp, Milada Richterová, Marika Táborská|Zprávy z domova
Poslanecká sněmovna schválila i přes nesouhlas komunistů a některých sociálních demokratů senátní návrh zákona o zpřístupnění většiny svazků bývalé Státní bezpečnosti. Zpřístupněny tak budou i dosud tajné dokumenty o spolupracovnících komunistické StB. Dosud mohli lidé nahlížet jen do svazků, které konkrétně o nich tajná komunistická policie vedla. Zákon podpořili 102 poslanci ze 173 přítomných.
Lustrační zákony zůstávají v platnosti. Ústavní soud ve středu zamítl návrh 44 poslanců parlamentu za ČSSD na jejich zrušení. Podle soudu jsou tyto zákony i v dnešní době důležité pro demokracii. Zrušil pouze některé odstavce takzvaného malého lustračního zákona, který se týká pracovníků u policie, ve vězeňství a na ministerstvu vnitra. Ústavní soud se lustracemi zabýval už v listopadu 1992.
Bývalý předseda Fondu národního majetku Jan Stiess dnes opět odešel od soudu osvobozen. Podle obžaloby se při nástupu na úřad v roce 1998 prokazoval padělaným lustračním osvědčením. Obvodní soud pro Prahu 5 ho ale dnes podruhé zprostil viny v plném rozsahu. Zatímco státní zástupce se proti rozsudku okamžitě odvolal, Stiess od soudu odcházel spokojen. Českému rozhlasu řekl, že jiný výsledek ani nečekal.
Ministerstvo vnitra uzavřelo kauzu falešných negativních lustračních osvědčení. Ministr vnitra Stanislav Gross o tom dnes informoval senátory z výboru pro obranu a bezpečnost. Podle něj se teď aférou stosedmnácti neoprávněně vydaných lustrací zabývá Úřad vyšetřování, který určí zda došlo k úmyslnému spáchání trestného činu.
Obvodní soud pro Prahu 1 dnes po roce a půl trestního stíhání zprostil někdejšího televizního reportéra Tomáše Smrčka obžaloby z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. Reportáží měl ohrozit zájmy České republiky a život agenta.
Senátor a někdejší náměstek federálního ministra vnitra Jan Ruml z Unie svobody věděl o neoprávněně vydaných negativních lustračních osvědčeních. Jak ale dnes prohlásil, tyto případy nespadaly do jeho kompetence, a proto je nemohl řešit.