Více než polovina předškolních dětí má problémy s řečí, pětina s grafomotorikou a některé s obojím, vyplývá z dotazníku popularizátorky medicíny Jany Martincové. A někdy děti nemají rozvinou motoriku.
Senátoři se obrátili na Ústavní soud, protože se obávali, že u školských logopedů bez náležité klinické praxe nedostanou děti s řečovými vadami adekvátní péči.
Vadou řeči trpí až pětina Čechu, a to včetně dospělých, téma pro Regionální deník. Mf Dnes informuje o operaci pomocí kosti z 3D tiskárny. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Předškolní děti stále častěji navštěvují logopeda. Pomoc ale vyhledává i čím dál více dospělých. Celkově počet logopedických pacientů vzrostl o čtvrtinu. Co to způsobuje?
V úterním tisku se dočtete, co s naspořenými penězi, které si Češi našetřili během pandemie, popisuje Deník N. A pandemie covidu odstřihla děti od logopedů, píše Deník. Více ve výběru z médií.
S nástupem dětí do škol se zvýšil počet malých pacientů na ORL klinice v Pardubicích. Děti se chtějí prosadit v davu a křičí. To nedělá dobře hlasivkám. Vytvářejí se na nich hlasivkové uzlíky.
Dětí, které trpí poruchami řeči, meziročně přibývá. Online terapie během pandemie není vhodná pro všechny. A do léčby řečových vad by se podle odborníků měli zapojovat i rodiče.
Děti ztratily přirozené prostředí pro trénování sociálních dovedností, jako je řešení konfliktů, vyjednávání a spolupráce. Nejvíc ohrožení jsou podle psychologa dospívající.
Hlavně pro děti, které potřebují trénovat správnou výslovnost, může výpadek ve výuce znamenat velké problémy. Jenže rodiče se do ambulancí kvůli nákaze bojí a často návštěvy ruší.
Stále více dětí s vadami řeči ale registrují i základní školy. Množství žáků s potížemi, jako je třeba šišlání, ráčkování, komolení slov či koktání, vzrostlo v minulém školním roce na 7202.
Nastupují do první třídy, a přitom ještě neumí dobře mluvit. V posledních letech přibývá dětí, které nezvládnou „r“ nebo „ř „a mají také výrazné sykavky. Téměř polovina prvňáků se potýká s nějakou vadou řeči. Přitom se to dá podle logopedů snadno změnit. Stačí, když rodiče přijdou s dětmi včas.
Mnohým dětem, které nastupují do první třídy základní školy, se stává, že čelí posměchu spolužáků kvůli tomu, že stále neumějí říkat R nebo koktají. Těm, kteří bojují s poruchami řeči i ve školním věku, se proto rozhodla pomoct liberecká nemocnice a uspořádala pro ně speciální logopedický tábor.
Logopedové už neučí jen R, Ř a neodnaučují šlapání na jazyk. S přílivem počítačů - a odlivem času rodičů - děti neumějí mluvit. Dát dohromady větu je pro ně často větší problém než poskládat na počítači tu nejsložitější skládačku nebo splnit matematický úkol.
Mezi čtyřmi stěnami ve školní třídě děti žížalu nepotkají. Může se jim ale připlést do cesty na barevné cestě nebo u domečku se zrcadlem a ústy. Právě tam se malí školáci učí správně mluvit. Dobře navržená školní zahrada je prostorem pro hru, kreativní výuku, nabízí ale i kontakt dětí s přírodou, který má vliv na jejich rozvoj. Třeba jako ta u Církevní školy Don Bosco v Praze-Bohnicích, kterou učitelé využívají k výuce výslovnosti.
V Česku ojedinělá logopedická laboratoř se špičkovým vybavením vznikne v dostavbě olomoucké pedagogické fakulty. Studenti a učitelé ji začnou využívat už letos na podzim. Vedení školy si od ní slibuje významný posun ve vědecké činnosti. Do bádání zejména v oblasti poruch výslovnosti se zapojí hlavně studentky jednooborového studia logopedie, které je v Česku ojedinělé. Zařízení poslouží i při výuce.
Nový školní rok teprve nedávno začal a učitelé už hlásí potíže s dětmi. Podle pedagogů totiž přibývá školáků, kteří do první třídy přijdou s vadami řeči. A nejde jen o špatnou výslovnost nejtěžších českých hlásek. Děti dokonce šišlají a patlají. Mluvu jim pak spravují logopedové na školách.
Dvě třetiny dětí mají odloženou povinnou školní docházku, protože neumí mluvit. Potvrzují to údaje z inspekční zprávy. Logopedická péče je nedostatečná.
České děti mluví čím dál tím hůř. Záleží ale, co už považujeme za poruchu a co za běžné potíže. Logopedové se většinou shodují, že minimálně čtvrtina dětí má v první třídě základní školy problémy s výslovností. Péči logopeda možná potřebuje dokonce každé druhé.
Podle stížností a nářku učitelů se nabízí otázka: budou další generace vůbec mluvit bezchybně? Pedagogové z prvního stupně základních škol si totiž ministerstvu školství stěžují na zhoršenou mluvu dětí. Úřad i kantoři proto doporučují, aby se školky zaměřily více na logopedickou prevenci.
Vedení mateřských škol by v příštím školním roce mělo dát větší důraz na logopedickou prevenci u dětí. Tak to doporučuje ministerstvo školství ve svém materiálu na další rok. Pedagogové by se také měli u předškoláků soustředit na rozvoj matematické a čtenářské gramotnosti.