Běžkyně, která v Polsku našla azyl po olympijských hrách v Tokiu, odkud ji nutili předčasně odletět běloruští funkcionáři, to řekla v rozhovoru pro Welt am Sonntag.
„Nemůžu se setkávat s přáteli, protože je moje ochranka nezná,“ postěžovala si také čtyřiadvacetiletá běloruská sprinterka, která si podle svých slov nemůže dojít na nákup, ani se projít v parku.
Bělorusko také odvolalo dříve udělený souhlas s tím, aby se Julie Fischerová stala novou velvyslankyní v Minsku. Jde o reakci na pondělní vyhlášením nových amerických sankcí proti běloruskému režimu.
Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská doufá, že bude moci v Polsku pokračovat ve sportovní kariéře, ale definitivně se rozhodne poté, co se v polském exilu setká se svým manželem.
Obavy o svou bezpečnost mají i další členové běloruské olympijské výpravy. Podle jejich prezidenta mají ti, kteří nezískali žádnou medaili, zvážit svůj návrat do vlasti, cituje tamní agentura.
Čtyřiadvacetiletá sprinterka se s běloruskými funkcionáři dostala do konfliktu, když na sociálních sítích kritizovala vedení běloruského olympijského týmu. Následně dostala polské humanitární vízum.
Běloruská běžkyně kritizovala trenéry na olympijských hrách, snaha dostat ji z Tokia ale režimu nevyšla. Odletět do Minsku Cimanouská odmítla, následně získala polské vízum, strach má ale o rodinu.
Případ Krysciny Cimanouské nám připomněl něco, nač jsme v našich končinách v posledních třiceti letech stačili úspěšně zapomenout: Na odcházení do exilu z politických důvodů.
Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská měla v pondělí startovat v běhu na 200 metrů, místo toho ji čekají další rozhovory s Mezinárodním olympijským výborem.
Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská a kritička režimu prezidenta Alexandra Lukašenka byla podle svých slov donucena se vrátit z olympijských her v Tokiu do vlasti.