Na Zemi se v úterý vrátila čínská lunární sonda. Přistála na odvrácené straně Měsíce, kde vyvrtala a odebrala vzorky půdy, pořídila fotografie krajiny a umístila čínskou vlajku.
Návrat vzorků sledují vědci v naději, že tyto vzorky pomohou odpovědět na otázky ohledně původu Sluneční soustavy anebo pomohou lépe pochopit, jak vznikl Měsíc jako přirozená družice Země.
Japonsko se lednovým přistáním stalo pátou zemí, která dokázala své zařízení dopravit na Měsíc. Přistání se zdařilo s odchylkou 55 metrů od vytyčeného cíle.
„Vidíte, jak se na nějaký problém trápící výzkumníky formuje stanovisko, které se pak snaží být uhlazeno do diplomatické formy. To aby to nikoho neurazilo,“ popsal jednání ESA vědec Petr Brož.
Schránka se vzorkem, kterou vypustila sonda z oběžné dráhy, dopadla do pouště v americkém Utahu. Během hodiny a půl byla převezena vrtulníkem a napojena na nepřetržitý tok dusíku.
„Evropská kosmická agentura chystá misi k soustavě Didymos a Dimorphos. Až za čtyři roky doletí, budeme místo dopadu podrobně zkoumat,“ vysvětluje Petr Pravec v z Astronomického ústavu.
Jejím úkolem bude studovat takzvaný sluneční vítr, tedy proud částic vycházejících vysokou rychlostí ze Slunce, které mají velký vliv i na planetu Zemi. Způsobují totiž ionizaci atmosféry.
Vždycky když sonda proletí kolem určité planety, její dráha se stočí trochu jiným směrem a přitom nabere energii a rychlost – jako kdyby ji planeta vystřelila z praku.
Cílem mise je prozkoumat planetární soustavu Jupiteru a jeho tři ledové měsíce. Sonda je vybavena deseti přístroji včetně optických kamer, spektrometrů či čidel elektrického a magnetického pole.
Uran je od Země vzdálený 2,6 miliardy až 3,2 miliardy kilometrů, v závislosti na poloze obou planet. Je čtyřikrát širší než Země a kromě prstenců ho obklopuje i 27 malých měsíců.
Vědci z NASA Už v říjnu informovali, že sonda kvůli množství prachu na solárních panelech vyrábí jen zlomek elektrické energie, která by byla potřeba na provoz všech jejích přístrojů.
Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že její přístroje na Marsu a jeho oběžné dráze zaznamenaly tvorbu jednoho z největších kráterů v historii mise na rudé planetě.
Vědci budou asteroid po nárazu dále sledovat. „Další výsledky mise DART bychom se podle českých astronomů měli dovědět během příštího roku,“ říká objevitel Dimorphosu Petr Pravec.
„Dráhu oběhu se podařilo zkrátit o 32 minut, přitom i deset by byl ohromný úspěch. Jde o zlomový moment pro planetární obranu i celé lidstvo,“ řekl ředitel NASA Bill Nelson.
Krychlový aparát DART od listopadu loňského roku míří k binárnímu systému planetky Didymos. Cílem je měsíc Dimorphos, který obíhá kolem Didymosu velkého v průměru 780 metrů.
Premiér Boris Johnson chce z Velké Británie znovu udělat kosmickou velmoc. Jestli se jeho plány uskuteční i v době, kdy je země ekonomicky zdrcená brexitem a covidem, ukáže čas.
Podle Evropské kosmické agentury je na fotografiích severní polokoule nejmenší planety sluneční soustavy. Jeden ze snímků zachytil kráter pojmenovaný po českém skladateli Bedřichu Smetanovi.
O přistání tehdy informoval i Československý rozhlas. Sonda vážila 600 kilogramů a nesla dalších 29 kilogramů přístrojů. Život na Marsu však nepotvrdila.
Cílem projektů je pochopit, jak se z Venuše stal „svět připomínající inferno“, ačkoli se toto vesmírné těleso v různých ohledech podobá Zemi. Vyvrcholení misí NASA očekává mezi lety 2028 a 2030.
Společně s Rostislavem Konopou má projekt na starosti Michal Rybka, vedoucí skautského radiokroužku OK1RAJ. Michal teď zkouší signál testovací sondy, aby mohla brzy odstartovat.
Její cesta zpět potrvá zhruba dva roky. NASA během této doby plánuje ještě další dva podobné projekty. K jiným vesmírným tělesům zamíří letos a příští rok dvě sondy.