Jaderná elektrárna Temelín od večerních 20 hodin nevyrábí elektřinu. První blok stojí od července kvůli pravidelné výměně paliva reaktoru a druhý museli energetici odpojit kvůli poruše.
Takzvaná jaderná daň dostává v Německu konkrétnější obrysy. Kancléřka Angela Merkelová ji chce prosadit i přes odpor šéfů německých energetických společností. Kromě daně z palivových článků elektráren chce kancléřka zavést také vyšší příspěvky na obnovitelné zdroje.
Záměr elektrárenské společnosti ČEZ dostavět další dva reaktory jaderné elektrárny Temelín vzbudil tradičně největší ohlas na rakouské straně. Protestují proti němu tamní Zelení a spolková země Horní Rakousy. Ta chystá proti dostavbě Temelína internetovou kampaň.
Rakouští Zelení se vyjádřili k jaderné energetice. Svolali kvůli tomu tiskovou konferenci s názvem "Nebezpečí jaderné elektrárny a klimatické změny - Zelení bijí na poplach".
Britská vládní koalice je sjednocena v záměru výstavby nové jaderné elektrárny. Oznámil to ministr energetiky koaliční vlády Chris Huhne. Podle něj by měla mít Velká Británie novou jadernou elektrárnu do roku 2018.
V německé vládní koalici se rýsuje kompromis ohledně vypnutí jaderných elektráren. Letitou debatu mají ukončit nové bezpečnostní předpisy, kterými se elektrárny budou muset řídit, napsal německý deník Süddeutsche Zeitung. Provozy, co je nesplní, se odpojí ze sítě už v příštím roce. Bezpečné reaktory budou fungovat naopak déle.
Írán se vážně zabývá otázkou termojaderné fúze a plánuje i postavit reaktor využívající tuto technologii. Oznámil to íránský viceprezident Alí Akbar Sálehí. Západ přitom na Teherán tlačí, aby svůj jaderný program naopak výrazně omezil.
Dokumentace o vlivu jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí je v rozporu s evropským právem, tvrdí hornorakouský vládní zmocněnec Radko Pavlovec. Podle něj je takzvaná EIA neobjektivní a řídí se podle starého zákona a ne jeho novelizovanou podobou. Plánovaná dostavba Temelína prý v současnosti není potřeba.
Čína skupuje uran na světových trzích. Podle odborníků ho chce letos získat až 5 tisíc tun, což je zhruba dvojnásobné množství jeho spotřeby. Experti proto už v příštím roce očekávají růst ceny uranu, a to o více než 30 %.
Íránský jaderný vědec Šahrám Amírí se uchýlil na íránskou zájmovou sekci ve Spojených státech a usiluje o rychlý návrat do Teheránu. Uvedla to íránská televize.
2:36
|Martin Hromádka, Silvie Burjanková, Václav Rojík|Zprávy ze světa
Švédský parlament má hlasovat o tom, zda povolit výstavbu nových jaderných elektráren. Pokud zákon získá potřebnou většinu, dojde tak ke zrušení dlouholetého zákazu, který si Švédové odsouhlasili v referendu v roce 1980.
Dnes je to deset let, co se v Německu zrodil takzvaný jaderný kompromis. Podle něj by se poslední německý atomový reaktor měl odpojit o sítě do roku 2021 a Německo by se mělo zcela vzdát atomové energie.
Přesně před deseti lety, 14. června 2000, byl v Německu přijat takzvaný Atomkonsens neboli jaderný kompromis. Šlo o dohodu rudo-zelené spolkové vlády se čtyřmi velkými energetickými společnostmi. Obsah dohody ale vstoupil v platnost až 27. února 2002 spolu s novelou atomového zákona. Do dvaceti let měly v Německu skončit jaderné elektrárny.
Blízkovýchodní spory mohou zmařit celosvětovou konferenci o jaderném odzbrojení. Upozorňuje na to britský deník Guardian, podle kterého je předmětem sporu myšlenka vyhlásit Blízký východ bezjadernou zónou. Navrhují to některé muslimské státy.
Jihomoravský kraj je v otázce dalšího rozvoje jaderných elektráren rozdělený na půl. Ukazuje to bleskový průzkum agentury SC&C pro Český rozhlas. Zúčastnil se ho reprezentativní vzorek téměř sedmi stovek respondentů a vyplynulo z něj, že 49 procent obyvatel je pro dostavbu a další rozvoj jaderných elektráren, 51 procent je proti.
Zapomeňte na privatizaci Budějovického Budvaru, náš názor nezmění ani to, kdybyste získané peníze využili na podporu Jižních Čech - tak by se daly shrnout výsledky průzkumu, který pro Český rozhlas připravila agentura SC&C.
Obyvatelé Kraje Vysočina jsou nakloněni dalšímu rozvoji našich jaderných elektráren. Přesně 57 procent voličů na Vysočině s jejich dostavbou souhlasí. To jsou výsledky bleskového průzkumu SC&C pro Český rozhlas. Silných zastánců rozvoje jaderné energetiky najdeme na Vysočině 27 procent.
Jaderný vědec Šahrám Amírí, kterého Írán pohřešuje od loňského jara, přeběhl do Spojených států. S odvoláním na zdroje v americké špionáži to uvedla televize ABC. Předpokládá se, že právě Amírí loni přispěl k odhalení tajného závodu na obohacování uranu u města Komm.
Itálie možná obnoví jadernou energetiku v zemi. Vláda schválila výnos, který stanoví kritéria pro výběr místa k výstavbě jaderné elektrárny. S její stavbou by se přitom mělo začít brzo - už v roce 2013.
Írán je prý nadále ochotný dodávat svůj nízce obohacený uran k výrobě palivových článků do zahraničí. Prohlásil to mluvčí íránské diplomacie za situace, kdy Teherán zahájil vlastní výrobu vysoce obohaceného uranu. Írán tím ve světě vyvolal silnou kritiku a hrozby dalšími sankcemi, protože porušuje rezoluce Rady bezpečnosti.
Íránu se nedaří získat důvěru západních mocností, že to s dohodou o svém jaderném programu myslí tentokrát vážně. Optimismus, který vyvolal nečekaný příjezd teheránského ministra zahraničí na mnichovskou bezpečnostní konferenci, rychle vyprchal.
Sen o nevyčerpatelném zdroji energie z jaderné fúze se údajně zase o kus přiblížil realitě. Američtí vědci podle nejnovějšího vydání časopisu Science překonali hlavní překážku k masovému využívání termojaderných fúzí, obavy z chování plasmy při reakci. Navíc se odborníkům z amerického ústavu National Ignitation Facility poprvé podařilo překonat teplotní hranici, která je potřebná pro zahájení fúze.
Avizovaná změna v přístupu německé vlády k atomové energii je tady. Německá vláda chce ponechat v provozu všech sedmnáct zbývajících jaderných reaktorů a obejít stávající atomový zákon, alespoň podle týdeníku Der Spiegel. Stále platný atomový zákon přitom ukládá, aby byly dva nejstarší reaktory letos na jaře odpojeny ze sítě.
Polská vláda rozjíždí mediální kampaň na podporu jaderné energie. V Polsku zatím nestojí ani jedna atomová elektrárna a politici potřebují získat veřejnost na svou stranu. Do agitky za jádro proto zapojí i církev.
Íránská vláda schválila plán na výstavbu deseti nových zařízení na obohacování uranu. Mají být stejně velké jako jaderný komplex v Natanzu, přičemž prvních pět chce Írán začít stavět do dvou měsíců. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na státní televizi IRIB.
Světovým mocnostem dochází trpělivost s Íránem a jeho jaderným programem. Připravily proto novou rezoluci, o které nyní hlasuje Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
