Pod hranicí důstojného výdělkuje podle ekonoma Jana Bittnera asi 2,7 milionu zaměstnaných, tedy 67 procent. Předloni to bylo 63 procent a před krizí 41 procent, upřesnil.
Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek.
Z hlediska krajů rostly loni ve čtvrtém čtvrtletí mzdy nominálně v rozmezí od 5,4 do 7,5 procenta, reálně po započtení inflace ale všude klesly. Nejnižší nominální růst zaznamenala Praha.
Jak by měla vláda snižovat rozpočtový schodek? A jak se bude na definitivní podobě opatření podílet Národní rozpočtová rada? Radiožurnál se ptal ekonoma Petra Musila, člena Národní rozpočtové rady.
Firmy jsou nucené reagovat na současnou ekonomickou situaci, aby si své pracovníky udržely. Služební notebook, mobilní telefon nebo stravenky zdarma už rozhodně nepatří mezi nejžádanější.
Politoložka Kateřina Smejkalová ve svém komentáři píše nedostatečné minimální mzdě v Česku. Lidem, kteří ji mají, i přes normální pracovní nasazení podle ní hrozí chudoba.
Kolik by si Češi měli vydělat, aby měli mimo jiné na jídlo, bydlení, oblečení a mohli i spořit? Minimální částku zveřejnil tým sociologů, ekonomů a dalších nezávislých expertů.
Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček navrhuje od příštího roku zdanění hrubé mzdy sazbou 19 % doplněnou o sazbu 23 % pro příjmy zhruba nad 140 000 korun měsíčně.