Největší problém se splácením začínají mít Češi v produktivním věku okolo 30 až 35 let. Jde totiž o skupinu, která má největší objem hypotečních úvěrů.
Dohromady dluží vlastně málo, něco přes 150 tisíc korun. Největší dluh, zhruba polovinu, má za sociální a zdravotní pojištění, které za ni neplatil majitel stánku, ve kterém si přivydělávala.
Symptomy deprese nebo úzkosti v průzkumu v březnu uvádělo 16 procent dotazovaných, což je nejvíc za uplynulý rok. Mezi lidmi, kteří mají příjmy nižší než výdaje, uvádí příznaky skoro každý druhý.
V Česku je v exekuci na 700 tisíc lidí, tři čtvrtiny z nich jich mají víc a polovina je v dluzích déle než 10 let. „Je to proto, že první exekuce často spustí kolotoč dalších dluhů,“ říká Radek Hábl.
Podle veřejně přístupného insolvenčního návrhu neplatil Adam Hloušek ani pojištění, dluží finančnímu úřadu na daních, pohledávky má i v českých a polských bankách a dalších institucích.
Hlouškovým největším věřitelem je sparťanský stoper Ondřej Čelůstka s pohledávkou přesahující 7,6 milionu korun, velké dluhy má Hloušek i v zahraničí. Upozornil na to web iSport.cz.
Ministerstvo také navrhuje zrušit podmínku, že dlužník musí splatit alespoň třicet procent dluhu, aby byl po pěti letech od zbývajících dluhů osvobozen.
Podle insolvenčního správce dluží Vrabel 2,6 milionu korun, za rok a půl oddlužení zatím splatil 14 493 korun, 0,5 procenta dluhu. Při oddlužení má splatit 30 procent dluhu.
Důvodem byla nejen výše úroků, ale i pokut, které smlouva od úvěrové firmy obsahovala – ty podle soudu neodpovídají obvyklé míře, a jsou tak „v rozporu s dobrými mravy a zásadami proporcionality“.
25:05
Praha||Iva Hadj Moussa, Richard Vrdlovec, kac|Ekonomika
„Představa, že lidé si půjčují na zahraniční dovolené nebo plazmové televize, je pouhou mediální zkratkou. Lidé už si často půjčují na nájem nebo energie,” upozorňuje Radek Hábl.
„Zájem je veliký, z hlediska počtu zastavených exekucí jsme ale opatrní, protože menší exekuce, například pokuty u dopravních podniků, byly vyřešeny už v prvním kole,“ říká analytik z Člověka v tísni.
„Nesmí se o tom mluvit nahlas, ale víme, že naše země nemá na splátky. Číňani už si za to vzali část naší elektrické rozvodné sítě,“ říká Sivanouk, obyvatel laoské metropole Vientiane.
Za měsíc končí Milostivé léto 2. To umožňuje dlužníkům u veřejných institucí zbavit se exekucí. Pokud zaplatí původní dluh a poplatek 1815 korun exekutorovi, pokuty a sankce jim úřady odpustí.
Ocitnout se na hranici bezdomovectví je podle ředitele Charity České Budějovice Františka Nestávala dnes velmi snadné. Každý z lidí bez domova průměrně dluží částku kolem sta tisíc korun.
Podle komise čeká Evropu éra rychlejšího zadlužování. Na ozdravení veřejných financí proto chce dát vládám víc času. Snižování státních dluhů ekonom Petr Bartoň přirovnává k trhání bolavého zubu.
Prezident Barcelony Laporta přeorganizoval dluh a vyhnul se hrozícímu bankrotu. Zařídil lukrativní smlouvu s novým sponzorem Spotify a když bylo potřeba, začal hýbat pákami.
„Spousta lidí si myslí, že příspěvek na bydlení je sociální dávka, patří jenom sociálním skupinám a já přece nejsem žádný sociál, tak nepotřebuji příspěvek na bydlení.“
Do Milostivého léta se mohly zapojit až stovky tisíc lidí, oddlužení využil jen zlomek z nich. Čísla ale nejsou konečná, některé případy totiž ještě dobíhají.
Nynější Milostivé léto začalo loni 28. října a skončí v pátek 28. ledna. Lidem s exekucemi u veřejných institucí se po uhrazení dlužné částky odpustí penále, úroky a další poplatky.
Aby se lidé dozvěděli, jakou částku musí splatit, měli by se přes datovou schránku nebo dopisem obrátit na svého exekutora. V takovém případě ale není jisté, že jim odpověď přijde včas.
Je dobré si připomenout, že Česko je ve srovnání s jinými pořád v relativně pohodlné pozici. V Evropské unii má nejnižší nezaměstnanost a i přes růst dluhů patří do skupiny s nejmenším zadlužením.
Na horkou linku organizace Člověk v tísni teď volá až desetkrát víc lidí, kteří žádají o radu, tvrdí Daniel Hůle: „Jde hlavně o dluhy na nájmu, za jízdu na černo nebo na zdravotním pojištění.“
V českém tisku se v pondělí dočtete, že Jelínek může skončit v čele katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Deník N zjistil, že děkan fakulty vypsal na jeho post konkurz.