Částice, které tvoří základ aerosolů, vznikají v řadě různých chemických reakcí, až se z nich stanou kondenzační jádra, která dají vznik oblakům. Zatím nebyly dostatečně popsány.
„Měření teď ovšem potvrdilo, že antivodík gravitace přitahuje úplně stejně jako vodík. Na jednu stranu se nekonalo žádné spektakulární překvapení, ale byl velký úspěch měření provést,“ říká fyzik.
„Můžeme říci, že hlavní složky nebo přísady neutronových hvězd jsou interakce hadron-hadron. A to je to, co studuji já. Úplné základy, chcete-li,“ říká fyzička.
Účinek emisí skleníkových plynů je globální. O aerosolech, částicích, které vznikají spalováním, dlouho panovalo přesvědčení, že škodí jen tam, kde unikly do vzduchu.
„Nejjasnější Perseidy vidět budou, jen ta frekvence bude opravdu malá. Připadá nám 10 meteorů za hodinu namísto očekávaných 100,“ vysvětluje astronom a astrofotograf Petr Horálek.
Největší, už prokázanou výhodou českého obalu je jeho univerzálnost. Vědci z ÚOCHB vyzkoušeli, že jejich obal funguje pro jakýkoli recept. Ať už je jím velká a dlouhá mRNA, anebo krátká a malá siRNA.
Při šíření viru v podobě aerosolu je důležité, kde právě jsme, jak se chováme a na velikosti částic. S rostoucí vzdáleností od zdroje nákazy se viry ředí.
Podle doktora Vladimíra Scholtze z Ústavu fyziky a měřící techniky VŠCHT je úspěšnost téměř sto procent. Důležitým faktorem je, že se při této dezinfekci se nijak neničí samotné respirátory.
„Testuje se aerosolem, jehož částice jsou větší než koronavirus,” odůvodnil to v pořadu Experiment Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů Akademie věd.
V ruském centru jaderného výzkumu v Dubně se staví nový urychlovač částic NICA. A podílejí se na tom také čeští vědci a české firmy. V zařízení bude mimo jiné možné modelovat první okamžiky po Velkém třesku, tedy po vzniku vesmíru. A nejen to.
Američtí vědci pracující s urychlovačem částic Tevatron oznámili, že jsou možná na stopě převratnému objevu: úplně nové, dosud neznámé částici. Vědci dokonce mluví o zatím neobjevené přírodní síle.
