Asi pětina dotázaných odpověděla, že na zimní dovolené letos šetřit naopak nebude. Jsou to hlavně lidé z Prahy, ale třeba také z Moravskoslezského, Libereckého nebo Královéhradeckého kraje.
Problémem je zejména nedostatek personálu na letištích. Češi podle Jana Papeže navíc zapomínají, že v některých zemích ještě stále platí některá protipandemická opatření.
Zatímco ještě před dvěma lety jich na trhu působilo zhruba 880, dnes jich je skoro o tři sta méně. Některým společnostem se totiž loni nepodařilo prodloužit povinnou pojistku proti úpadku.
Na podzim pojistka proti úpadku skončí zhruba třetině společností na domácím trhu. Některé se proto rozhodly, že přestanou zájezdy pořádat a budou je jen prodávat.
Aktuálně v Česku funguje přes šest stovek cestovních kanceláří. Podle odhadů pojišťoven ale na pojistku proti úpadku nedosáhne až třetina z nich. Některé tak z trhu odejdou úplně.
„K zařazení Bulharska mezi červené země, tedy země s vysokým rizikem nákazy, není žádný reálný důvod, žádná data nedávají k takovému postupu podklady," uvedla asociace.
Podle Papeže dodnes nejsou jasná kritéria, podle nichž ministerstvo zdravotnictví určuje barvy jednotlivých zemí na semaforu, což vyvolává zmatek a velkou nedůvěru občanů.
Desítky klientů, kteří obdrželi vouchery cestovních kanceláří za neuskutečněné zájezdy kvůli epidemii koronaviru, se obrátily na advokátní kancelář. Chtějí vrátit peníze.
„Ministerstvo zdravotnictví podle našeho mínění zařadilo Tunisko na tzv. černou listinu bez toho, že by k tomu mělo podklady,“ kritizuje místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.
„Přes 100 kanceláří ukončilo nebo přerušilo činnost, to je samozřejmě číslo, které v minulých letech vůbec nebylo. Kanceláře, které ukončily činnost, tak ji ukončily bez insolvence, tedy bez krachu."