„Je to hořící koule se stopou za sebou. Tady se třeba netrefili o 60 kilometrů,“ ukazuje antropolog záběry, jak lidé z Altaje sledují průlety kosmických trosek.
„Když jsem například přišla do pohřební služby, tak se mě ptali, kde mám pohřební obleček. Samozřejmě jsem žádný neměla, protože moje miminko mělo asi 30 centimetrů,“ vypráví Kábová.
Žena, jejíž stopy na artefaktu zůstaly, v jeskyni žila někde mezi 25 a 19 tisíci lety. Článek o ní vyšel v odborném časopise Science Advances. „Splnil se mi sen,“ komentuje antropolog Sládek.
„Synové byli malí, nejmladšímu nebyl ani rok, starším byly tři a pět. Neměli žádný mentální koncept toho, co je čeká, a tak to přijali dobře. Podepsalo se to na nich v dobrém,“ ohlíží se Sokolíčková.
My versus takzvané primitivní kmeny. Možná se lišíme míň, než si myslíte. Všechny společnosti světa napříč prostorem i časem mají totiž 73 společných jevů, takzvaných kulturních univerzálií.
Pracovat nebo si práci hledat je pro nás zkrátka přirozené. Po většinu lidských to tak přitom nebylo. Proč tedy vlastně pracujeme? To zkoumá ve své publikaci antropolog James Suzman.
„Od ostatních lidoopů nás odlišuje to, že ženy pokračují ve zdravém a produktivním životě dlouho poté, co přestanou být plodné. Jsme jediní primáti, kteří to mají,“ říká antropoložka Hawkesová.
Výrobci ochranných pomůcek v databázi najdou trojrozměrné modely lidí rozřazené do kategorií podle pohlaví nebo povolání, které jim ulehčí výrobu. Databáze má být hotová za dva roky.
O svatém Václavovi, patronovi České země, nevíme vlastně skoro nic. Neznáme rok narození, nevíme, jestli měl rodinu a dokonce ani kdy byl zavražděn. Podle legend to bylo pondělí, ale kterého roku?
I když souhlasí s tím, že dnešním konzumním způsobem života se lidstvo řítí do záhuby, zastavit to prý nejde. Přesto bychom se ale měli snažit to alespoň zpomalit.
Předchůdci lidoopů a lidí začali chodit ve vzpřímené pozici po dvou o několik milionů let dříve než před šesti miliony let, jak se doposud předpokládalo.
Antropoložka Alice Robertsová přijala vcelku zapeklitou výzvu. Spolu s týmem odborníků na anatomii a návrháři speciálních efektů vytvořila během tří měsíců model sama sebe v „dokonalém těle“.
Národní muzeum jako součást pomoci válce zmítané Sýrii zrestauruje tamní starověké artefakty, informují Lidové noviny. Více se dočtete v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
V pražském kině Ponrepo v pátek začíná dvoudenní filmový festival Antropofest. Diváci mohou vybírat ze 13 snímků z celého světa s antropologickou tematikou, tedy se zřetelem na lidský život.
Badatelům se podařilo rozluštit DNA pocházející z úlomku lebky člověka, který žil před 4,5 tisíci lety na území dnešní Etiopie. Podle prestižního časopisu Science dokazuje nově získaný vzorek DNA, že do Afriky zhruba před třemi tisíci lety dorazila velká vlna migrantů pocházejících z dnešní Evropy a Asie.
Dva roky se antropologové probírali odpadky obyvatel plzeňských městských části Vinice a Sylván. Přestože leží hned vedle sebe, lidé v nich žijí jinak, ukázaly odpadky. Ale málo odpadu třídí v obou čtvrtích.
Ostatky Vojtěcha z Pernštejna budou dál nerušeně odpočívat v pardubickém kostele sv. Bartoloměje. Plánovaný antropologický výzkum jeho kosterních pozůstatků se zatím neuskuteční. Podle archeologů by byl příliš nákladný a hrozilo by poškození ostatků a dalších nálezů.
Antropologové dnes oficiálně odhalili tajemství staré čtyři sta let a potrdili, že ostatky uložené v pražském kostele Panny Marie Sněžné patří čtrnácti umučeným františkánům. K zabití mnichů došlo o masupustu roku 1611. Příští týden mají být blahořečeni.
Přední čeští antropologové se od léta zabývají záhadou starou čtyři stovky let - kdo je pohřbený v pražském kostele Panny Marie Sněžné. Podle dobových materiálů to má být čtrnáct františkánů, které roku 1611 napadl dav a ubil k smrti. Podle církve umřeli mučednickou smrtí a mají být blahořečeni. Pokud to budou oni, k obřadu dojde 13. října v Praze.
Antropologové z Masarykovy univerzity dokončili zkoumání koster nalezených u Dobronína na Jihlavsku. Podezření, že tam po válce čeští gardisté zabili německé spoluobčany, však nepotvrdili. Nenašli žádné stopy, které by svědčily pro násilnou smrt.
Archeologové z Dánska a z Česka dopoledne odkryjí hrob astronoma Tychona Brahe. Chtěji prozkoumat jeho ostatky a pomocí nejmodernějších metod zjistit, jak alchymista císaře Rudolfa II. přesně zemřel.